Problémy s migranty? Němcům se nedaří vzdělávat uprchlíky. Hrozí vznik ghett

Zpráva vznikla ve spolupráci s organizací Teach First Deutschland, zaměřující se na zanedbané čtvrti a znevýhodněné studenty. Organizace vysílá do škol v těchto místech po dobu dvou let absolventy vysokých škol z různých disciplín. Tito takzvaní „kamarádi“ mají za úkol monitorovat studenty z řad uprchlíků. Pro zprávu se anonymně vyjádřili tito učitelé z celkem 56 škol v Bádensku-Württembersku, Berlíně, Hamburku, Hesensku a Severním Porýní-Vestfálsku.

Německý školní systém nabízí tři modely vzdělávání cizích studentů. Model A sestává z od počátku neseparovaného učení cizinců spolu s lokálními německými studenty s tím, že studenti cizího původu mají navíc kurzy němčiny. V modelu B žáci cizího původu studují po většinu času odděleně ve vlastních kurzech po 1-2 roky, ale některé hodiny navštěvují s německými studenty. Model C je postaven na dvouletém přípravném kurzu, po jehož absolvování se studenti začlení do regulérních tříd s místními německými žáky.

Na základě zkušeností „kamarádů“ zpráva hovoří o hlavním problému zabraňujícím akademickému úspěchu uprchlických studentů v německém školním systému. Tito studenti jsou většinou umístěni v zanedbaných, sociálně slabých oblastech. Učitelé v těchto segregovaných školách bývají vyčerpáni a přetíženi jednáním s tamními studenty a nezbývá jim energie ani čas, aby dokázali učit nové studenty z cizích zemích.

Podle zprávy problém přehlížení individuálních potřeb tohoto typu studentstva často začíná poté, co uprchličtí studenti dokončí dvouletou přípravu a vstoupí do skutečného školního systému. Pozorovatelé z Teach First poznamenávají, že učitelé z přípravných kurzů mají tendenci úzce spolupracovat a navzájem si vyměňovat informace. Navíc charakter těchto přípravných tříd je uzpůsoben k věnování se speciálních potřebám jejich studentů. Na normální škole, kam se studenti dostanou po absolvování těchto kurzů, tyto možnosti nejsou. Studenti nicméně stále potřebují speciální pomoc, např. v jazykových kurzech.

Většina učitelů v normálním školství nemá kvalifikaci k tomu, aby se zabývala studenty, kteří pocházejí z různých kultur, vyrůstají v jiném náboženském kontextu a často se potýkají s traumatem v důsledku svých zkušeností. „Každý učitel, dokonce i učitel matematiky, by měl mít alespoň základní znalosti o výuce němčiny jako druhého jazyka," tvrdí Simon Morris-Lange, autor zprávy a zástupce ředitele Expertní rady německých nadací pro integraci a migraci. „To už není něco, s čím se musí potýkat pouze specializovaní učitelé."

Podle Morrise-Langeho musí vzdělávací orgány, které vytvářejí strukturální rámec pro školy ve svých obcích a státech, se zaměřit na rozdělení uprchlíků. V současnosti hlavním kritériem pro umístění do školy je blízkost školy místu bydliště rodičů uprchlických studentů. Tyto místa bývají většinou v segregovaných, odstrčených čtvrtích. Podle Morrise-Langeho tím hrozí velké riziku vytvoření problematického ghetta. Zabránit by tomu měla lepší redistribuce uprchlických studentů do škol, které se nachází ve čtvrtích střední třídy.

Zpráva tvrdí, že je potřeba, aby stát věnoval více peněz a školícího personálu do znevýhodněných oblastech. Segregované školy by měly automaticky dostávat více finančních prostředků, aby se vyrovnaly s vyššími nároky, které jsou na ně kladené. Přidělování finančních prostředků by mělo být navázáno na obdržená data uvádějící skutečné podmínky a demografické rozdělení ve škole.

Témata:  uprchlíci,  Německo,  vzdělání