reklama

Opatření může podle AFP dopadnout zejména na média, která úřady zavřely během čistek po nezdařeném převratu v červenci 2016 a jež se zákaz pokusila obejít prostřednictvím internetu.

Úřad pro kontrolu rozhlasu a televize má sice autonomní postavení, ale členy jeho rady jmenuje parlament, kde má většinu (316 z 539 poslanců) vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

"Moc před volbami 'utahuje šrouby'. Zablokovává všechny prostředky opozice, jež se nemůže nadechnout ani vyjádřit," napsal na twitteru Bariş Yarkadaş, novinář a poslanec za opoziční Lidově republikánskou stranu (CHP). "Nejhorší obdobu cenzury" odsoudil.

Ministr dopravy a komunikací Ahmet Arslan při projednávání zákona uvedl, že se "nejedná o cenzuru", ale o opatření proti obsahu, jenž "poškozuje morální hodnoty země a její bezpečnost".

Tento zákon může "Turecko zcela uzavřít před vnějším světem podobně jako Severní Koreu", míní poslanec prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Garo Paylan. Myslí si, že opatření půjde aplikovat i na servery jako Netflix či YouTube, pokud si někdo bude stěžovat na obsah, který šíří.

Opozice a nevládní organizace kritizují posílení vládní kontroly nad médii, k němuž dochází před klíčovým rokem voleb: v roce 2019 se budou konat volby místní, parlamentní i prezidentské.