Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kanaďan při útoku v islámském centru zabil šest muslimů, před soudem se přiznal

Kanada
Kanada
Foto: Pixabay

Ottawa - Alexandre Bissonnette, který loni v lednu zastřelil v islámském kulturním středisku v Quebeku šest lidí, dnes přiznal vinu ve všech bodech obžaloby. Kanaďan přehodnotil svou pondělní výpověď, kdy před soudem prohlásil, že vinu necítí.

Bissonnettovo rozhodnutí znamená, že se vyhne soudnímu procesu, který měl jeho vinu posoudit. Očekává se, že mu soud uloží trest doživotního vězení.

Muž, který v době vraždy studoval politologii na Lavalově univerzitě v Quebeku, vtrhl v době večerních modliteb do mešity, kde zastřelil šest lidí a pět dalších vážně zranil. Prokuratura ho následně obvinila z šesti vražd a z šesti pokusů o vraždu. Pět obvinění z pokusu o vraždu odpovídá počtu postřelených, šesté obvinění bylo vzneseno dodatečně kvůli tomu, že v islámském středisku bylo ještě další více než tři desítky lidí.

Kanadský premiér Justin Trudeau po činu hovořil o teroristickém útoku na muslimy, z terorismu ale Bissonnette obviněn nebyl. Útočník byl ve svém okolí znám jako nacionalista, který se hlásí k názorům vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové.

V prohlášení k soudu sdělil, že činu lituje a prosí o odpuštění. Řekl také, že si je vědom, že zničil řadu životů. Změnu svého rozhodnutí v přijetí viny zdůvodnil tím, že nechce vyvolat další drama, které by s procesem souviselo.

Témata:  střelba v mešitě v Quebeku Kanada

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.