Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útok na Skripala je provokace, zuří šéf ruské rozvědky

Sergej Skripal
Sergej Skripal
Foto: Reprofoto YouTube

Moskva - Podle šéfa ruské zahraniční rozvědky Sergeja Naryškina je studená válka zpět. Otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury prý byla provokací amerických a britských tajných služeb.

"Dokonce i v kauze Skripala, což je bizarní provokace neuměle vymyšlená americkými a britskými bezpečnostními službami, některé evropské vlády nenásledují slepě Londýn a Washington, ale místo toho chtějí důkladné objasnění toho, co se stalo," prohlásil ředitel Služby vnější rozvědky (SVR).

"Washington se upnul na boj proti neexistující takzvané ruské hrozbě. To dosáhlo takových rozměrů a nabylo takových absurdních rysů, že je možné hovořit o návratu temných dob studené války," řekl dále Naryškin na bezpečnostní konferenci v Moskvě.

Britští experti tvrdí, že útok v Salisbury 4. března byl spáchán nervově paralytickou látkou novičok vyvinutou Ruskem, respektive Sovětským svazem. Britská vláda je přesvědčená, že za akci je s největší pravděpodobností zodpovědné Rusko, což ale Kreml důrazně odmítá.

Témata:  Rusko studená válka Velká Británie Sergej Skripal

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.