reklama

V roce 2015 policie zadržela 45 ručních granátů a deset bylo odpáleno. V roce 2016 policie zadržela 55 ručních granátů a 35 explodovalo. V roce 2017 bylo zadrženo 43 granátů zadrženo a 21 bylo detonováno. V současném roce 2018 byly zachyceny tři granáty a dva byly odpáleny.

Výzkum týmu kriminologů a výzkumných pracovníků od roku 2010 napočítal 78 případů výbuchů ručních granátů, přičemž polovina z těchto případů nastala v roce 2016. V roce 2015 vedly exploze k dvěma úmrtím. 63letého Švéda chilského původu zabil granát, kterého našel při své cestě na kole. V druhém případě byl zabit 8letý chlapec z Velké Británie, když do bytu, kde bydlel, přiletěl oknem hozený granát. Police věří, že se jednalo o vyřizování účtů mezi gangstery.

Ačkoliv je počet kriminálních činů ve Švédsku obecně velmi nízký v porovnání se světem, v posledních době jsou mnohem násilnější povahy. Užívání granátu, bojového nástroje pro válečné operace, je toho důkazem. Není spojeno s konkrétní gangsterskou skupinou, ale organizovaným zločinem obecně.

Podle Joakima Palmkvista, novináře zabývajícího se kriminalistikou, používají gangsteři ruční granáty k zastrašení svých oponentů. Např. poslední granátový útok z března byl proveden dvěma členy gangu na dům bankéře vyšetřujícího podvody související s organizovaným zločinem.

Palmkvist poznamenává, že použití granátů má pro kriminálníky logiku i z toho důvodu, že je na rozdíl od střelných zbraní je mnohem obtížnější vysledovat toho, kdo je používá. Dosavadní švédské zákony vnímaly granáty jako „hořlavé a výbušné materiály" spíše než jako zbraně, s čímž souvisel i menší trest pro jejich držení – minimální trest je jen šest měsíců ve vězení.

Právě v reakci na dlouhotrvající problém používání granátů byl tento zákon zpřísněn v lednu 2018. Nyní je minimální trest dva roky vězení, ve vážnějších případech je to až čtyři roky. Podle Amira Rostamiho, bývalého policisty a sociologa ze Stockholmské univerzity zkoumajícího použití ručních granátů, to dává polici širší pole působnosti pro zatčení podezřelých a jejich uvěznění.

 Nejužívanějším granátem ve Švédsku je M75, který se do Švédska pašuje z Balkánu. Podle policie jsou granáty přidávány zadarmo k objednaným dodávkám AK-47, protože je jich na Balkáně přebytek následkem bosenské občanské války. V listopadu byl přijat zákon, podle kterého se musí takováto výbušná zařízení ohlašovat celníků – dřív tomu tak nebylo.

Jak zabránit gangsterskému násilí ve Švédsku?

Podle Palmkvista však spíše než zabraňovat pašování je potřeba zabránit tomu, aby je lidé vůbec používali. Švédští demokraté, pravicová nacionalistická a protiimigrační strana vidí řešení v přísnějších opatřeních proti imigrantům, které viní jako hlavní strůjce a nositele gangsterského násilí ve Švédsku.

Podle Rostamiho studie z roku 2012 je 76% členů gangů z první či druhé generace imigrantů. Etnické složení gangů je nicméně různorodé a sestává z obyvatel 35 zemí, 42% jsou lidé narození ve Švédsku. Podle vládních studií většina lidí podezřelých z trestného činu v zemi se narodí ve Švédsku oběma ve Švédku narozeným rodičům. Podle studií mají lidé s cizím původem mají 2,5krát vyšší pravděpodobnost, že budou podezřelí z trestných činů než etničtí Švédové. Nicméně, velká většina lidí cizího původu není podezřívána z trestného činu.

Používání ručních granátů není jediný typ násilí, které ve Švédsku stoupá. Švédská mutace deníku The Local zmiňuje, že podle jedné nezveřejněné studie Švédsko zažilo čtyřikrát až pětkrát více smrtelných střílení na obyvatele v letech 2008 až 2014 než srovnatelné země Norsko a Německo. Co se týče počtu střílení na jedno město, Švédsko nyní je srovnatelné s jižní Itálií a některými části Irska.

Policie uvedla, že má potíže vyšetřovat tyto případy, protože oběti bývají často sami členové gangů a odmítají vypovídat. Podle Rostamiho problémem je masivní reorganizace policie, která proběhla v roce 2015. Namísto 21 odlišných regionálních organizací vnikla jedna velká agentura, která se tím však odcizila lokálním komunitám, upozorňuje výzkumník.

Gunnar Appelgren, policejní superintendant a specialista na gangsterské násilí, s tímto výkladem souhlasí. V nedávném rozhovoru pro New York Times přímo řekl, že „jsme ztratili důvěru těch, co žijí v (těchto) komunitách.“ Vláda uvedla, že do roku 2020 přidělí švédské policii 194 milionů eur, aby mohla řešit tyto problémy.