Státy čeká bouřlivá debata o rozpočtu EU

Evropská komise plánuje svou základní představu víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027 zveřejnit příští středu. Poté chce postupně po celý květen přicházet s konkrétními podrobnostmi. Detaily nové podoby politiky soudržnosti, tedy unijních fondů na podporu méně rozvinutých částí EU, tak mají být známé až na konci měsíce.

Celá debata o dalším finančním období se odehrává v situaci britského odchodu z bloku. Británie je čistý plátce do společné pokladny EU a díru po brexitu nebude možné "zalepit" jen úsporami. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger v této souvislosti mluví o mezeře 12 až 15 miliard eur ročně. Některé země proto připouštějí i možnost zvýšení příspěvků do společného evropského rozpočtu z jednoho procenta hrubého domácího produktu na 1,1 či 1,2 procenta. "Ale na mezeru způsobenou brexitem je dobré se dívat při vědomí rostoucího hrubého produktu EU. Ano, nemůžete všechny výdaje navýšit v souladu s růstem HDP, bude to méně. Ale neznamená to, že budete mít na utrácení nominálně méně peněz," upozornil Darvas z Breugelu.

Poslední orientační debata před napjatě očekávaným zveřejněním návrhu čeká komisi dnes, kdy by se podle zdrojů ČTK mělo mluvit o čtyřech či pěti stále otevřených otázkách. Těmi jsou údajně plány týkající se budoucích vlastních zdrojů EU, tedy nových příjmů unijního rozpočtu, zmiňována byla například daň z plastů či z obchodování s emisními povolenkami, či právě možnost a podoba toho, jak podmínit čerpání z fondů kvalitou právního státu v přijímající zemi.

Podle Financial Times je otázka vlády práva jednou z podmínek, kterými komise zamýšlí nahradit pravidlo pro přístup k unijním penězům související hlavně s hospodářským výkonem regionů.

Spojení fondů s kvalitou právního státu má podporu například Německa, ale i některých dalších takzvaných čistých plátců do unijního rozpočtu. Naopak příjemci peněz, z nichž Polsko a Maďarsko čelí kvůli stavu soudů či přístupu k nevládním organizacím v Bruselu kritice, podobné úvahy odmítají.

V posledních měsících informované zdroje v Bruselu opakovaně zmiňovaly snahu podmínit čerpání třeba také postojem států k řešení migrační krize, mírou nezaměstnanosti mládeže a dalšími ukazateli. Pobídky by přitom mohly být "pozitivní" v tom smyslu, že regiony více zatížené migrací či s větší nezaměstnaností by měly nárok na větší peníze. Podle Financial Times by důsledkem mohl být přesun peněz od zemí ze středu a východu unie směrem k jižním státům, jako je Itálie či Řecko.

"Dokumenty jsme ještě neviděli, ale obecný rámec známe. Že dojde k částečnému přesměrování z východu na jih je jasné, a bude to mít důvody jak objektivní tak subjektivní," sdělil nyní ČTK o bruselském dění velmi dobře informovaný diplomat jedné z nových členských zemí unijního bloku.

Evropská komise, která zveřejněním svých návrhů příští týden napjatě očekávanou debatu odstartuje, by chtěla vidět konečnou dohodu ještě do voleb do Evropského parlamentu na jaře příštího roku.

Podle analytika Darvase je to ale vysoce nepravděpodobné a rozhovory o konečné podobě příštího víceletého rozpočtu EU se protáhnou klidně až do prosince 2020. "U víceletého finančního rámce potřebujete jednomyslnou shodu (členských států EU). Středoevropské země nejspíš hodlají velmi tvrdě proti podobným podmínkám bojovat a nakonec bude potřeba najít kompromis," zdůvodňuje svůj pohled. S konečnou podobou víceletého rozpočtového rámce musí souhlasit také europarlament, nejspíš to bude až ten vzešlý z voleb příští rok na jaře.

"Podle mého názoru tak nakonec fondy souvislost s uprchlíky a podobnými věcmi mít nebudou," myslí si Darvas s tím, že novou podmínkou by ovšem mohla být například větší efektivita při čerpání peněz a lepší kontroly jejich využívání. Představa spojení fondů s kvalitou právního státu je však podle něj v zásadě nemožná.

"Vládu práva a míru demokracie či evropských hodnot je přece nemožné, nebo jen velmi velmi těžké nějak objektivně změřit," poznamenal. Je to podle něj něco jiného než nastavit pravidla týkající se nadměrného deficitu, makroekonomické rovnováhy a podobně. "To záleží na ekonomických indikátorech, ale pro vládu práva - tam tedy neznám metodu, jak to změřit. A navíc metodu, která by byla dostatečně rychlá," řekl Darvas ČTK. Evropská komise sice proti Polsku zahájila kvůli stavu soudnictví proceduru podle článku sedm unijní smlouvy, postup ale velmi pravděpodobně při možném hlasování členských zemí zablokuje Maďarsko.

Témata:  EU,  rozpočet,  Evropská komise (EK)