Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak poznat, co jedli naši předkové? Ze stolice

Archeologie
Archeologie
Foto: Wikimedia Commons

Kodaň - Nizozemci pili víno, Dánové a Litevci spíše pivo. Celkově se jedlo dříve více syrového, špatně uvařeného masa. Vyplývá to z vědecké studie zveřejněné v časopise Plos One, která shrnuje výzkum stovky let starých zbytků stolice vykopané na místech starých latrín. Tým kolem Martina Söa z univerzity v Kodani zkoumal především genom vajíček parazitů, která se našla v pozůstatcích starých lidských exkrementů. Odhalit tak mohl nejen způsob, jakým se lidé v době mezi lety 500 před naším letopočtem a 1700 našeho letopočtu v severní Evropě a na Blízkém východě stravovali, ale také to, jaká chovali domácí zvířata, informovala agentura DPA.

Takzvaným sekvencováním DNA je podle studie možné získat mnohem lepší výsledky než zkoumáním pomocí mikroskopů, které se dosud používalo. Tým kolem Martina Söa zkoumal staré latríny v Bahrajnu, Jordánsku, Dánsku, Nizozemsku a Litvě. V nich našli vědci vajíčka mnoha parazitů, včetně škrkavky dětské a tenkohlavce lidského, kteří - jak už jména napovídají - parazitují na člověku.

Někteří z identifikovaných parazitů se přenášejí z člověka na člověka, jiní přes zvířecího mezihostitele, například prase nebo rybu. Ze studia těchto cizopasníků vyplynulo mimo jiné to, že na jídelníčku lidí v severní Evropě byly kdysi ryby a vepřové maso, které byly prakticky ještě syrové. Analýza vajíček odhalila také to, že dávní obyvatelé severní Evropy chovali jako domácí zvířata ovce, koně, psy a prasata.

Kromě vajíček parazitů zkoumali vědci také rostlinnou a živočišnou DNA nalezenou ve zbytcích exkrementů na místě starých latrín. I to přineslo informace o tom, jak lidé kdysi lovili a jak se stravovali. V Dánsku například podle studie v letech 1000 až 1400 lovili především plejtváky myšoky, srny a zajíce. Navíc jedli hodně zelí a pohanky, ale také ječmen, hrách a další luštěniny, jahody, švestky, hrušky, rebarboru a lesní plody.

Podobnou studii v loňském roce provedli také britští vědci, kteří zkoumali parazity ve zbytcích stolice staré tisíce let. Zjišťovali tehdy, jakými chorobami trpěli staří Řekové.

Témata:  archeologie historie vědci

Aktuálně se děje

4:00

Počasí do konce týdne. Meteorologové očekávají podzim se vším všudy

Podzimní počasí se stále pevněji ujímá otěží, o čemž se přesvědčíme i ve zbytku tohoto týdne. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden ale přinese další ochlazení, nastínili meteorologové. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Vědci poprvé po sto letech objevili zcela nový druh kočky. Vypadá jako kapesní tygr

V bolivijském mlžném lese Yungas byl identifikován nový druh malé divoké kočky, což představuje významný milník v zoologii. Jde o vůbec první případ za více než jedno století, kdy byl formálně pojmenován a popsán zcela nový žijící druh kočkovité šelmy. Místní komunity toto zvíře dlouho nazývaly tilcayo a vědci se rozhodli toto označení ponechat i v jeho oficiálním vědeckém názvu Leopardus tilcayo. Objev potvrzuje, že jihoamerické horské lesy stále ukrývají dosud neznámá zvířata.