Terorismus: Baskická organizace ETA oznámila po téměř 60 letech své rozpuštění

Ozbrojená skupina během zhruba půl století trvajícího boje za nezávislost Baskicka připravila o život přes 820 lidí. Trvalé příměří tato organizace vyhlásila již v roce 2011.

V dopise opatřeném znakem organizace a jejím razítkem se uvádí, že její členové "přijali rozhodnutí" o ukončení činnosti. "Z tohoto důvodu ETA úplně rozpustila všechny své struktury a považuje za ukončenou svou politickou aktivitu," píše se v prohlášení zveřejněném deníkem El Diario.

K založení ETA v roce 1959 vedla frustrace Basků, jejichž jazyk a kulturu tehdejší režim generála Franciska Franka potlačoval. Politicky motivované vraždy a bombové útoky nabraly na síle na konci 60. let. V polovině 80. let už násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření. Po přelomu století jejich činnost postupně slábla a v posledních pěti letech jsou zcela neaktivní.

ETA v dopise podotýká, že sama organizace již dále pokračovat nebude, konflikt Basků se Španělskem a Francií však trvá. "Konflikt nezačal s ETA a neskončí s ukončením její činnosti," napsali členové organizace, kteří uznali "utrpení vzniklé v důsledku svého boje".

Baskická média a zdroje blízké ETA již o plánu na rozpuštění organizace informovaly před dvěma týdny. Organizace se krátce poté omluvila za způsobené utrpení a požádala o prominutí civilní oběti svého boje. Podle španělských médií měla ETA v plánu oficiálně oznámit svůj konec během nadcházejícího víkendu.

Atentáty Baskicka a jeho svobody (ETA) si vyžádaly 829 obětí

ETA (baskicky Euskadi ta Askatasuna) vznikla v létě 1959, kdy se pod vedením Julena Madariagy (80) odštěpila od Baskické národní strany (PNV) radikální skupina studentů a intelektuálů. Dva roky poté vyhlásili ozbrojený boj za nezávislý stát Basků, který měly tvořit španělské autonomní oblasti Baskicko a Navarra a francouzské provincie Labourd, Basse-Navarre a Soule.

Prvním útokem ETA byl v červenci 1961 pokus vykolejit vlak vezoucí politiky na shromáždění do San Sebastiánu. První obětí se stal v červnu 1968 v baskické Villaboně člen Civilní gardy José Pardines, zastřelený při zatýkání dvou členů ETA.

Atentáty ETA si vyžádaly 829 obětí, včetně 343 civilistů, z toho 25 dětí. Poslední obětí se stal v březnu 2010 francouzský policista, který zahynul nedaleko Paříže během přestřelky při zatýkání člena ETA. Nejkrvavějším byl rok 1980, kdy po akcích ETA zahynulo 92 osob. Nejvíce lidí při jednom atentátu, 21 civilistů, zahynulo v červnu 1987 v supermarketu Hipercor v Barceloně.

Cílem útoků byli nejčastěji politici, soudci či příslušníci armády a Civilní gardy (četnictvo). Nejvýše postaveným politikem mezi oběťmi ETA se stal v prosinci 1973 v Madridu premiér Luis Carrero Blanco. Včas se podařilo odhalit chystané atentáty na krále Juana Carlose (v roce 1977 a 1995 na Mallorce a v roce 1997 v Bilbau).

Finance získávala ETA nejprve z přepadávání bank, posléze přešla na únosy a takzvanou revoluční daň, kterou vydírala podnikatele v Baskicku.

Za vlády Josého Maríi Aznara (1996-2004), jenž se v roce 1995 sám stal terčem atentátu, bylo odsouzeno vedení Lidové jednoty (Herri Batasuna, HB), strany považované za politické křídlo ETA. V březnu 2003 byla HB zakázána.

Nejradikálněji postupovaly v boji s ETA Protiteroristické osvobozovací skupiny (GAL), jež v 80. letech, údajně s tichým souhlasem vlády Felipeho Gonzáleze, tajně zasahovaly proti členům ETA. Jen ve francouzské části Baskicka zavraždili příslušníci GAL 27 lidí podezřelých z členství v ETA.

ETA již v minulosti vyhlásila desítku příměří, žádné ale dosud nevedlo k definitivnímu zřeknutí se ozbrojeného boje. Trvalé a všeobecné příměří ETA vyhlásila v roce 2011. Dnes španělská média zveřejnila dopis ze 16. dubna adresovaný institucím, v němž ETA oznamuje zrušení všech svých struktur.

Témata:  ETA (Euskadi Ta Askatasuna),  Španělsko,  terorismus