Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vražda Jána Kuciaka překopala slovenskou politickou mapu, země se změnila

Ján Kuciak
Ján Kuciak
Foto: Facebook

Bratislava - Výměna vlády, rezignace policejního prezidenta, ale i pokračující demonstrace pod heslem "Za slušné Slovensko" jsou podle sociologů i medií patrně nejviditelnějšími změnami na Slovensku po únorové vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Policie a prokuratura o postupu ve vyšetřování případu, které provázela i kritika odborníků, informovaly v posledním období spíše poskrovnu.

Slovenská policie na začátku vyšetřování vyslovila přesvědčení, že dvojnásobná vražda v domě Kuciaka nedaleko Trnavy souvisela s prací investigativního novináře. Další informování o případu si vyhradila prokuratura, podle které okolnosti případu naznačují, že šlo o vraždu na objednávku. Prokuratura nepotvrdila dřívější informace některých medií, že policie má k dispozici identikit či kamerový záznam s možným vrahem. Dříve ale uvedla, že vyšetřovatelé zjistili pohyb pravděpodobného pachatele.

Bezpečnostní analytik Milan Žitný listu Pravda řekl, že pokud by se potvrdily informace, že pachatel byl v domě obětí opakovaně, patrně nešlo o profesionálního vraha.

Policie po vraždě Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové čelila kritice organizace soudních lékařů za to, že k ohledání těl nepřizvala soudního lékaře. Podle medií šlo o patologa, který přednáší histologii a který později odmítl výslech na policii s odůvodněním, že nebyl zbaven mlčenlivosti.

Prokuratura až měsíc po vraždě potvrdila, že novinář a jeho přítelkyně byli zastřeleni již čtyři dny před nalezením těl, byť policie původně informovala o jiném čase vraždy. Zmiňovaný časový odstup mezi vraždou a nalezením těl obětí podle generálního prokurátora Jaromíra Čižnára zkomplikoval vyšetřování.

Čižnár v dubnu podepsal vznik mezinárodního vyšetřovacího týmu, který se bude zabývat případem vraždy Kuciaka a Kušnírové a jehož vznik slovenská strana dříve navrhla italským úřadům.

Kuciak psal kromě jiného o kontaktech blízkých spolupracovníků bývalého slovenského premiéra Roberta Fica na italského podnikatele Antonina Vadalu spojovaného médii s mafií. Vadala, který dlouhodobě žije na Slovensku, byl v březnu zadržen na základě evropského zatykače vydaného soudem v Itálii kvůli podezření z podílu na drogových deliktech. Slovenské úřady následně rozhodly o vydání Vadaly k trestnímu stíhání do vlasti, vůči tomuto postupu podnikatel nic nenamítal.

Kuciak se v článcích věnoval také podezřením z daňových podvodů, které se týkaly i lidí označovaných za blízké straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Nejdéle sloužící slovenský premiér Fico v polovině března v zájmu vyřešení politické krize po vraždě Kuciaka a Kušnírové podal demisi, tříčlenná koalice vytvořila novou vládu v čele s místopředsedou Směru-SD Peterem Pellegrinim, v jehož kabinetu zůstala většina ministrů Ficovy vlády. Rezignaci po tlaku medií, demonstrantů či prezidenta Andreje Kisky ohlásil i policejní prezident Tibor Gašpar, z funkce by měl odejít koncem května.

Témata:  Slovensko politici Smer SD Ján Kuciak vládní krize

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.