Nord Streamu 2: Polsko hrozí pokutami

Polský úřad vychází z toho, že Gazprom a západní společnosti - německé Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie - se na něj v roce 2015 obrátily se žádostí o souhlas s vytvořením společného konsorcia pro výstavbu, financování a provoz nového plynovodu, ve kterém by Gazprom měl poloviční podíl a západní partneři po 10 procentech.

V létě 2016 šéf úřadu Marek Niechcial vyjádřil výhrady k projektu, protože by mohl vést k omezení konkurence, a to tím spíše, že Gazprom má již dominantní pozici na polském trhu a nový plynovod by ještě posílil jeho postavení při vyjednávání s polskými odběrateli. O měsíc později Gazprom a jeho partneři žádost zaslanou polskému úřadu stáhli.

"Bez čekání na formální zákaz se firmy rozhodly svou žádost stáhnout," připomněl dnes Niechcial s vysvětlením, že formální zákaz by znamenal, že v projektu by mohl pokračovat pouze ruský Gazprom, a to na vlastní riziko a na vlastní náklady.

Úřad nicméně zahájil své šetření, jakmile Gaprom a západní koncerny v dubnu 2017 podepsaly dohodu o financování plynovodu, podle které měly západní koncerny hradit po deseti procentech nákladů, tedy po 950 milionech eur. Následně s Gazpromem uzavřely další dohodu v červnu 2017 v Petrohradu.

"Bohužel se i přes náš odpor rozhodly financovat projekt. Může to znamenat porušení antimonopolních předpisů, a proto máme námitky vůči Gazpromu a pěti dalším společnostem," řekl Niechcial. Uzavřené dohody mohou podle něj představovat pokus obejít nesouhlas polského úřadu, přestože jak vznik konsorcia, se kterým polský úřad nesouhlasil, tak pozdější dohody měly stejný cíl: zajistit financování projektu Nord Stream 2. Dotčené firmy mají 21 dnů na odpověď na polské výhrady.

Postup úřadu může skončit až trestem v podobě pokuty sahající až do výše deseti procent celkového obratu. Úřad také může nařídit zákaz dalšího financování či nařídit prodej akcií zajišťující kontrolu ve firmě. Za odmítnutí uposlechnutí nařízení může ukládat další pokuty až do výše 10.000 eur denně.

"Nejde o trest, ale o to, zda lze porušovat předpisy," řekl Niechcial. Tím, že se Gazprom a západní koncerny původně obrátily na polský úřad, uznaly podle něj, že spadají pod polskou a evropskou jurisdikci.

Polský úřad ohlásil své rozhodnutí o zahájení řízení na Den Evropské unie, aby tak vyjádřil odpor řady unijních států proti projektu Nord Stream 2, který má přivést do Německa až 55 miliard metrů krychlových ruského zemního plynu ročně. Proti plánu jeho výstavby je hlavně Polsko, Pobaltí a Ukrajina.

Polsko spatřuje v projektu, který by měl zdvojnásobit ruskou exportní kapacitu plynu přes Baltské moře, hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Také tvrdí, že posílí již dominantní pozici Gazpromu na trhu.

Varšava stále odebírá většinu plynu z Ruska, ale svou závislost se snaží snižovat nákupy v jiných zemích a přes nový terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Za plyn od jiných dodavatelů ale Varšava platí vyšší ceny.

Témata:  Polsko,  plynovod Nord Stream,  EU