Pentagon lhal a oklamal lidi? USA vedou tajnou válku, píše se v USA

USA válčí ve 14 zemích

Uvedení "commandos" mají pomáhat s lokalizací a ničením raket a odpalovacích zařízení,  které využívají jemenští húsíští povstalci k útokům na saúdskoarabská města, konstatuje renomovaný deník. Zdůrazňuje, že jejich nasazení prokazuje lživost tvrzení Pentagonu, podle kterého americká vojenská pomoc saúdskoarabskému tažení v Jemenu nesouvisí s bojovými operacemi a omezuje se na doplňování paliva letounům, logistiku a zpravodajské informace.    

Američtí senátoři, kteří na březnovém slyšení chtěli vědět, zda jednotkám Spojených států hrozí, že se dostanou do střetu s Húsíi, slyšeli z úst generála Josepha Votela z amerického Centrálního velitelství ujištění, že Spojené státy se konfliktu neúčastní, připomíná New York Times.  

"Americká vojska bojují v nejméně 14 zemích s extremistickými skupinami, které se prohlašují za nepřátele Spojených států, nebo jsou na takové militanty napojené, často poměrně nejasně," pokračuje editorial. Dodává, že Húsíové žádnou hrozbu pro USA nepředstavují, ale jsou podporováni Íránem, tudíž nasazení amerických zvláštních jednotek zvyšuje riziko, že se Spojené státy dostanou do přímého konfliktu s touto zemí, která přitahuje stále větší hněv strany Trumpovy administrativy, Saúdské Arábie i Izraele.

Tak závažné vojenské rozhodnutí podle vlivného deníku ovšem vyžaduje veřejnou debatu, která amerického prezidenta a jeho generály přinutí ospravedlnit svou volbu a přijmout zodpovědnost za její důsledky. Systém brzd a protivah nicméně v USA po 11. září 2001 eroduje, jelikož Američané jsou stále více lhostejní k nekonečné válce proti terorismu a Kongres rezignoval na svou ústavní roli sdílet zodpovědnost s prezidentem za vyslání vojáků do boje, kritizuje New York Times.

USA původně vyslaly vojska do Jemenu k boji s tamní odnoží al-Káidy na základě opatření schválených Kongresem po 11. září, poukazuje vlivný server. Dodává, že Kongres ovšem nikdy neschválil vojenské angažmá v saúdsko-húsíské občanské válce.

Spoluvina za válečné zločiny

Donald Trump, který rozšířil pravomoci velitelů tak, aby mohli činit bojová rozhodnutí nezávisle na Bílém domu, zřídka hovoří o vojenských operacích veřejně, připomíná editorial. Podotýká, že prezident také nezformuloval celkovou strategii pro celosvětové tažení proti terorismu ve smyslu, co je jeho cílem a jak dlouho bude trvat.

"Saúdská brutální kampaň v Jemenu vytvořila jednu z nejhorších humanitárních krizí ve světě, k hranici hladomoru přiblížila nejméně osm milionům lidí, milion je podezřelý z nákazy cholerou a dva miliony přišly o své domovy," píše newyorský deník. Odkazuje na právní a lidskoprávní experty, podle nichž zabíjení tisíců civilistů a zamezování v humanitární pomoci, především ze strany Saúdské Arábie, může představovat válečné zločiny a USA by se v takovém případě ocitly v roli spolupachatele.   

Válka začala v roce 2014, když húsíští povstalci a jednotky loajální bývalému prezidentovi Alímu Abdalláhu Sálihovi ovládli metropoli San'á a většinu země, vysvětluje prestižní server. Připomíná, že v roce 2015 Saúdskou Arábií vedená koalice za podpory tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy zahájila ničivé údery zahrnující tisíce náletů proti húsíským silám s cílem podpořit prezidenta Abda Rabúa Mansúra Hádího.

Válka se v praxi nachází ve slepé uličce, ale nový nastupující saúdskoarabský vládce, korunní princ Mohammed bin Salmán, je zřejmě odhodlán dosáhnout vojenského vítězství navzdory hrůzám, které boje přinášejí, obává se renomovaný deník. Dodává, že princ je povzbuzován Trumpem, který ochotně prodává Saúdské Arábii téměř veškeré vojenské vybavení, o které si řekne.

Navíc, jak Húsíové prověřili své rakety, Saúdská Arábie je více ohrožená než na začátku své vzdušné kampaně před třemi lety, zdůrazňuje newyorský server. Konstatuje, že ukončit boje a zabíjení může zřejmě jen mírová dohoda.

"Ačkoliv princ Mohammed ani Trump zřejmě nemají velký zájem, OSN nyní plánuje předložit nový návrh na restart mírových jednání," poukazuje editorial. Deklaruje, že Kongres by měl posílit šance na jejich úspěch tím, že zastaví vojenskou pomoc Saúdské Arábii a odhlasuje zákaz nasazení amerických vojsk proti húsíským povstalcům v Jemenu.

Témata:  Jemen,  USA,  U.S. ARMY