Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Novozélandští vědci zaznamenali rekordně velkou vlnu

Obří vlny
Obří vlny
Foto: Pixmac

Wellington - Novozélandští vědci zaznamenali nejvyšší vlnu na jižní polokouli v rámci dosavadních měření. Vlna měřila 23,8 metru a v úterý ji zaznamenala bóje u Campbellova ostrova, který leží více než 650 kilometrů jižně od Nového Zélandu. Informovala o tom novozélandská meteorologická služba. Na severní polokouli už byly zaznamenány větší vlny.

Vlnu o výšce osmipatrové budovy způsobila tlaková níže a vítr o rychlosti 120 kilometrů za hodinu, řekl BBC oceánograf Tom Durrant z meteorologické služby.

Meteorologická služba bóji se solárním napájením na místě instalovala v březnu. Oblast se vyznačuje silnou bouřkovou aktivitou, ale před instalací bóje tam nebylo snadné vlny měřit. Zařízení pracuje vždy 20 minut jednou za tři hodiny. Podle Durranta je tedy možné, že bouře způsobila i vyšší vlny, které bóje nezaznamenala.

Světová meteorologická organizace rekordní výšky jednotlivých vln nezaznamenává. Místo toho vede záznamy o takzvané signifikantní výšce vlny, tedy střední výšce třetiny nejvyšších vln.

Během bouře u Campbellova ostrova dosáhla signifikantní výška vlny 14,9 metru. To je rekord pro jižní polokouli, nicméně v severním Atlantiku v roce 2016 naměřila bóje signifikantní výšku vlny 19 metrů, uvedl Durrant.

Témata:  moře vědci vlny / tsunami příroda Nový Zéland

Související

Aktuálně se děje

8:33

OBRAZEM: Den rozloučení. Takhle se lidé loučili s Bartoškou krátce po jeho smrti

Den posledního rozloučení s Jiřím Bartoškou je tady. Legendární herec zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Lidé mohli uctít jeho památku vzápětí po odchodu na věčnost. Dnes dostanou další možnost. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

Žraločí útoky: Proč tito mořští predátoři útočí na lidi a jak se riziku vyhnout?

Žraloci jsou odjakživa opředení mýty a strachem. Filmy jako Čelisti vytvořily v očích veřejnosti obraz krvelačných predátorů, kteří číhají těsně pod hladinou a vyčkávají na lidské oběti. Skutečnost je však mnohem méně dramatická – a mnohem zajímavější. Žraločí útoky na lidi jsou sice reálným jevem, ale z hlediska pravděpodobnosti se jedná o extrémně vzácné události. Přesto však existují a čas od času dojde k tragickým následkům. Proč k těmto útokům dochází a jak jim můžeme předejít?