Venezuelským prezidentem bude opět Maduro. Když do vás střílejí, tak to vzdáte, říká expert

"Parlamentní volby z roku 2015, v nichž zvítězila opozice, byly pro Madura velké memento. Od té doby se korektní volby ve Venezuele nekonaly," uvedl Opatrný. "Kandidáti, kteří by byli schopni Madura porazit, byli takříkajíc vyřazeni ze hry," připomněl Josef Opatrný skutečnost, že někteří opoziční lídři mají zakázáno ucházet se několik let o veřejné funkce.

Podmínky voleb ve Venezuele určuje Maduro, respektive jemu nakloněná ústřední volební komise. "Při posledním hlasování například v okrscích, kde měla jasnou převahu opozice, uzavřeli na poslední chvíli volební místnosti a odkázali voliče do místností o kilometry dál," popsal situaci z loňských voleb guvernérů historik a iberoamerikanista Opatrný.

Maduro tvrdí, že přijde na 70 procent voličů. Podle dubnového průzkumu střediska Meganálisis se hodlá voleb účastnit jen asi 30 procent z 19 milionů voličů. "Může ale říct, že kdo nepřijde k volbám, nedostane ten potravinový balíček, který dostávají každý měsíc," vysvětlil Opatrný, čím může být zkreslena opravdová podpora prezidentovi. Země je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v níž je nedostatek základních potravin či léků, a proto vláda zavedla přídělový systém.

Rozdělování potravin má na starosti armáda, což je další příčina, proč se pětapadesátiletý bývalý řidič městského autobusu drží u moci. "Armádní důstojníci se mají tak, jako se nikdy neměli. Jejich platy rostou a navíc distribuují nedostatkové zboží. Takže část ho ukradnou, část prodají na černém trhu," uvedl Opatrný. Vyvrátil tak zprávy, které se už přes rok čas od času objevují ve španělských médiích a podle nichž roste nespokojenost ve venezuelské armádě. "Vojenský převrat považuji za velice málo pravděpodobný," domnívá se autor desítek knih o dějinách zemí obou amerických kontinentů a držitel španělského Řádu Isabely Kastilské.

Josef Opatrný si ale nemyslí, že za ekonomickou situaci ve Venezuele může jen špatná hospodářská politika současné socialistické vlády. "Kdyby (Hugo) Chávez neumřel, tak je dnes ve stejné situaci jako Maduro," myslí si Opatrný, který se Latinskou Amerikou a dějinami USA zabývá už takřka půl století. Za ekonomickou krizí vidí zejména hluboký propad cen ropy. "Chybou bylo, že předchozí vlády dopustily, aby závislost země na ropě vzrostla až na současných 96 procent," vysvětlil Opatrný.

Prezident Maduro, který u moci vystřídal v roce 2013 zemřelého Huga Cháveze, ztrácí i podporu někdejších skalních chávezovců. Proč tedy oni nepostavili svého silného kandidáta? "Oficiálně se postavit Madurovi je veliké riziko, podívejte se na Ortegovou," připomněl Opatrný kauzu bývalé generální prokurátorky Luisy Ortegové. Ta loni emigrovala poté, co ji režim z funkce sesadil, když kritizovala neústavní kroky vlády a jí nakloněného ústavního soudu. Kvůli politické situaci a ekonomické krizi utekl ze země za poslední čtyři roky podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) asi milion Venezuelanů.

Mnozí vkládali naděje na změnu režimu ve Venezuele do loňských masových demonstrací, které vypukly koncem března. Venezuelané tehdy skoro denně vycházeli do ulic protestovat proti autoritářské vládě, vydrželi to přes čtyři měsíce. "Když se množí oběti na životech a nepřipojí se aspoň část armády a policie, když do vás denně střílejí, tak je logické, že to vzdáte," vysvětlil Josef Opatrný, proč protivládní protesty v létě utichly. Zemřelo při nich na 150 lidí.

Témata:  Nicolas Maduro,  Venezuela,  násilí,  volby,  politika