EK zažalovala Česko kvůli pravidlům o energetické náročnosti budov
EK diktuje podmínky pro jednotný trh služeb. Za neuposlechnutí hrozí zemím EU soud
Němci zjišťují, že se bez uhlí neobejdou
Jak na vyplnění daňového přiznání za rok 2018?
Volvo stahuje z trhu přes 200 tisíc osobních vozů
reklama
Podle amerických vládních činitelů byl hlavním tématem jejich rozhovoru situace v Afghánistánu, diskutovalo se ale také o dodávkách amerických zbraní.
Mirzijojev, který v roce 2016 nahradil ve vedení Uzbekistánu dřívějšího autoritářského vůdce Islama Karimova, začal ve své zemi prosazovat reformy a snaží se otevřít ji světu. Propustil několik politických vězňů, zrušil omezení pro výměnu západních měn a zakázal nucenou práci školní mládeže na bavlníkových plantážích. Z vlády vypudil starou gardu konzervativců včetně dřívějšího mocného muže, šéfa tajné policie Rustama Inojatova.
Rusko, které se po rozpadu Sovětského svazu snaží upevnit v Uzbekistánu svůj vliv, sleduje podle některých analytiků Mirzijojevu cestu do Bílého domu se znepokojením. Jeho setkání s Trumpem má ukázat, jak daleko hodlá nové uzbecké vedení zajít při vyvažování styků mezi USA, Ruskem a Čínou.
Před schůzkou s americkým prezidentem Mirzijojev novinářům sdělil, že zástupci uzbeckých firem s americkými partnery podepsali kontrakty v hodnotě pěti miliard dolarů. Trump uzbeckého hosta přivítal se slovy, že oba státy spojují pevné hospodářské i vojenské styky. Zvlášť zdůraznil, že Taškent v USA "nakupuje americké zbraně a vojenský materiál".
