Mileniálové jako zaměstnanci: Jak efektivně zvládat „nejistou generaci“?
Hypermarkety Globus spustily v Česku vlastní e-shop
Zemědělci v létě bojovali se suchem. Stát jen mluví, ale nepomáhá, uvádí asociace
Phishing na inzertních realitních serverech aneb Když je nabídka výhodná
Zemanovy výroky pobouřily řadu Romů. Ovčáček to u Jílkové pořádně schytal!
reklama
Podle amerických vládních činitelů byl hlavním tématem jejich rozhovoru situace v Afghánistánu, diskutovalo se ale také o dodávkách amerických zbraní.
Mirzijojev, který v roce 2016 nahradil ve vedení Uzbekistánu dřívějšího autoritářského vůdce Islama Karimova, začal ve své zemi prosazovat reformy a snaží se otevřít ji světu. Propustil několik politických vězňů, zrušil omezení pro výměnu západních měn a zakázal nucenou práci školní mládeže na bavlníkových plantážích. Z vlády vypudil starou gardu konzervativců včetně dřívějšího mocného muže, šéfa tajné policie Rustama Inojatova.
Rusko, které se po rozpadu Sovětského svazu snaží upevnit v Uzbekistánu svůj vliv, sleduje podle některých analytiků Mirzijojevu cestu do Bílého domu se znepokojením. Jeho setkání s Trumpem má ukázat, jak daleko hodlá nové uzbecké vedení zajít při vyvažování styků mezi USA, Ruskem a Čínou.
Před schůzkou s americkým prezidentem Mirzijojev novinářům sdělil, že zástupci uzbeckých firem s americkými partnery podepsali kontrakty v hodnotě pěti miliard dolarů. Trump uzbeckého hosta přivítal se slovy, že oba státy spojují pevné hospodářské i vojenské styky. Zvlášť zdůraznil, že Taškent v USA "nakupuje americké zbraně a vojenský materiál".
