Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moskva připravovala přísný zákon proti sankcím, po kritice udělala krok zpět

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Moskva - Ruští poslanci dnes odhlasovali, že odloží druhé čtení sporného zákona, který hrozí vězením za plnění sankcí cizích států na ruském území a za napomáhání při zavedení protiruských opatření. Stalo se tak po protestech podnikatelských a bankovních kruhů, obávajících se odlivu investic a zhoršení podnikatelského prostředí.

"Dostali jsme veliké množství ohlasů od podnikatelského společenství," připustil Vjačeslav Volodin, předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Zákonodárci proto budou příští středu předlohu konzultovat s podnikateli a experty.

O předloze se mělo v druhém čtení hlasovat dnes, ale na Volodinův návrh bylo hlasování odloženo. Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů se proti přijetí zákona ostře vyslovil, připomněla agentura TASS.

Těm, kdo by se na území Ruska odvážili sankce cizích států plnit, mají podle předlohy hrozit až čtyři roky za mřížemi. Tři roky vězení by pak hrozily osobám, které by napomohly k jejich zavedení. Zákon v úterý v prvním čtení schválila dolní komora ruského parlamentu.

Podle Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů vytváří navrhovaný zákon další administrativní tlak na ruský obchod. Hrozí navíc "omezení spolupráce se zahraničními investory, snížený zájem o investice do Ruska ze strany zahraničních společností i zhoršení podnikatelského klimatu", dodal svaz.

Návrh kritizuje i Sdružení pro evropský obchod, podle nějž mohou evropské podniky uváznout mezi americkými a ruskými požadavky.

"Obáváme se, že se evropský obchod ocitne ve svěráku rusko-amerických sankcí, což povede ke snížení investiční přitažlivosti ruského trhu a zhoršení podnikatelského klimatu v zemi," citoval list Kommersant z prohlášení sdružení.

Šéf ruské státní banky VTB Andrej Kostin také prohlásil, že přijetí zákona v jeho současné podobě je nepřijatelné. Zákon by nutil společnosti podnikat výhradně na území Ruska, anebo mimo něj.

Spojené státy v dubnu v rámci odvety za údajné vměšování Moskvy do předloňských amerických voleb rozšířily svůj protiruský sankční seznam o 24 Rusů a 14 firem. Terčem se stali především oligarchové blízcí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Důsledkem byl propad cen akcií ruských podniků a oslabení rublu.

Duma dnes naopak v druhém čtení schválila návrh zákona, který má představovat právní rámec pro rozhodování prezidenta a vlády o protiopatřeních, přijímaných jako odveta za sankce USA a dalších států. Jde například o zákaz dovozu výrobků či surovin, zákaz podílet se na ruských státních zakázkách a privatizaci či o "jiná opatření". Předloha je formulována obecně; původní návrh, který obsahoval zákaz dovozu amerických léků, vyvolal v Rusku rozhořčení a bouři protestů, že ruská odveta zase postihne Rusy, a ne Američany.

Témata:  Rusko protiruské sankce ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:55

Česko slaví druhé zlato z italské olympiády. Jílek ho přidal ke stříbru

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.