Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izrael obvinil Radu OSN pro lidská práva z pokrytectví. USA by ji prý měly opustit

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Jeruzalém - Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman dnes obvinil z pokrytectví Radu OSN pro lidská práva (UNHRC) kvůli tomu, že kritizuje izraelský postup vůči protestujícím v Pásmu Gazy. Lieberman také vyzval Spojené státy, aby UNHRC opustily. Informoval o tom izraelský deník The Times of Israel.

"Izrael čelí dvojímu útoku - teroristickému z Gazy a pokryteckému od UNHRC. Kritici chtějí zabránit Izraeli, aby chránil své hranice. Ale nebudou v tom úspěšní," prohlásil Lieberman. Dodal, že Izrael musí přimět USA, aby UNHRC opustily.

Izrael v Radě OSN pro lidská práva není, její členy volí Valné shromáždění OSN vždy na tři roky a USA v ní mají být do roku 2019. Už loni ale americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová několikrát prohlásila, že Spojené státy jsou připraveny tento orgán opustit.

Izrael Radu OSN pro lidská práva kritizuje dlouhodobě. Od svého vzniku v roce 2006 totiž přijala vůči Izraeli přes sedm desítek rezolucí odsuzujících ho za porušování lidských práv.

Liebermanovo vyjádření přišlo jen den před mimořádným zasedáním UNHRC, které se má zabývat pondělními události na hranicích Pásma Gazy s Izraelem. Při nich izraelská armáda zastřelila šest desítek Palestinců během protestů organizovaných radikálním hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy od roku 2007. Na 2700 Palestinců bylo při protestech zraněno.

Izraelská armáda zasahovala s použitím ostrých nábojů proti Palestincům, z nichž někteří házeli kameny a zapalovali pneumatiky. Podle Izraele ohrožovali jeho území. Pondělními událostmi vyvrcholily šestitýdenní demonstrace na hranicích Pásma Gazy s Izraelem. Intenzivnější byly vždy v pátek a celkem při nich izraelští vojáci zastřelili k dnešku na 110 lidí.

Palestinské protesty se konaly u příležitosti 70. výročí státu Izrael a měly vyvrcholit 15. května takzvaným pochodem návratu. Po vzniku Izraele 14. května 1948 totiž z jeho území uprchly nebo byly vyhnány statisíce Palestinců. Vrchol protestů ale nastal v pondělí, kdy Spojené státy přemístily svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, čímž ho uznaly za hlavní město Izraele. Palestinci ale chtějí Jeruzalém, či jeho část, za hlavní město svého budoucího státu. Krok USA kritizovala řada zemí, podle nichž by se měl status Jeruzaléma dohodnout v rámci jednání o řešení dlouholetého izraelsko-palestinského konfliktu.

Zatímco v Jeruzalémě se konal slavnostní ceremoniál za účasti 22 zemí, včetně ČR, na hranicích Pásma Gazy zasahovala proti asi 40.000 Palestincům izraelská armáda, včetně odstřelovačů. Za nepřiměřené použití síly vůči protestujícím kritizovala Izrael řada zemí i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který vyzval k nezávislému vyšetření událostí.

Témata:  Izrael USA OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.