Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Populační katastrofa: Lidé se nahrnou do měst, budou vznikat megalopole

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

New York - Dvě třetiny světové populace se do roku 2050 odstěhují do měst, týkat se to bude zejména Indie, Číny a Nigérie. Vyplývá to z nové zprávy OSN, o které informovala agentura Reuters. Přibudou přitom takzvané megalopole, tedy města s deseti a více miliony obyvatel. Nejlidnatějším městem se do roku 2028 stane indické Dillí.

V současné době bydlí ve městech 55 procent světové populace. Podle OSN dosáhne tento počet do roku 2050 až 68 procent. Více než třetinu z nich budou tvořit lidé v Indii, Číně a Nigérii.

Počet lidí závislých na zemědělském způsobu života v následujících několika letech dosáhne svého vrcholu a do roku 2050 postupně klesne, předpovídá populační divize OSN. Podle jejího šéfa Johna Wilmotha městům se na tyto změny pomůže připravit urbanizace, která se díky populačnímu růstu a migraci dramaticky rozvíjí.

Hlavními problémy při rapidním růstu měst je mimo jiné zajištění bydlení, přístupu k vodě, vybudování kanalizace a zajištění možnosti vzdělávání či zdravotní péče.

Podle zprávy OSN se do roku 2028 stane nejlidnatějším městem na světě indická metropole Dillí, která tak předčí japonské Tokio. To je v současné době se svými 37 miliony obyvatel nejlidnatějším městem na světě. OSN zároveň očekává, že Indie svým počtem obyvatel do roku 2050 překoná nyní nejlidnatější Čínu, kde žije zhruba 1,3 miliardy lidí.

V celosvětovém měřítku je urbanizaci možné vnímat spíše jako pozitivní faktor, uvedl Wilmoth. "Zvýšená koncentrace lidí ve městech zajistí ekonomičtější způsob poskytování služeb," cituje Reuters experta, podle něhož populace ve městech má například lepší přístup ke vzdělání a ke zdravotnictví.

Zpráva dále upozorňuje, že dochází ke značnému nárůstu takzvaných megalopolí. V roce 1990 jich bylo na světě deset, letos jich je už 33 a do roku 2030 přibude dalších deset, a to zejména v rozvojových zemích.

Témata:  města populace OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.