Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maduro zase prezidentem: Několik zemí regionu se bouří, opozice protestuje

Venezuela, ilustrační foto
Venezuela, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Caracas - Výsledky nedělních voleb hlavy státu ve Venezuele, v nichž při rekordně nízké účasti vyhrál současný autoritářský prezident Nicolás Maduro, už odmítlo uznat několik zemí regionu. Za nedemokratické označili volby v noci na dnešek mimo jiné prezidenti Chile, Panamy a Argentiny a ministryně zahraničí Kostariky. Podvodem je už v neděli na twitteru nazval americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Dvacítka bývalých iberoamerických prezidentů a premiérů vyzvala země světa, aby stáhly své velvyslance z Venezuely.

"Musíme zdvojnásobit úsilí a dále bojovat za to, aby byla ve Venezuele obnovena demokracie a respekt k lidským právům," prohlásil v reakci na Madurovo vítězství argentinský prezident Mauricio Macri. Dodal, že mezinárodní společenství musí bojovat za uspořádání svobodných voleb ve Venezuele a také za to, aby se země dostala z hrozné ekonomické krize.

Právě ekonomická krize paradoxně podle expertů pomohla Madurovi k získání 5,8 milionu hlasů. Podle opozičního lídra Henriho Falcóna, pro něhož hlasovalo asi 1,8 milionu Venezuelanů, si Maduro hlasy voličů kupoval potravinovou pomocí. V zemi totiž kvůli krizi funguje přídělový systém a potravinové balíčky se rozdávají na základě vlasteneckých průkazů. Zvýhodňování některých voličů při volbách kritizoval i jeden z členů ústředí volební komise Luis Emilio Rondón.

"Vlastenecký průkaz Tě chrání a ty chráníš vlast tím, že půjdeš volit," prohlašoval v kampani Maduro. Těm, kdo přijdou k volbám, sliboval Maduro více potravin. Museli při volbách navštívit červené kiosky, které stály u většiny volebních místností, a prokázat se tam vlasteneckým průkazem. Tuto kartičku má podle serveru BBC přes 16 milionů lidí. Podle výsledků voleb se tedy dala takto "koupit" jen necelá třetina jeho držitelů.

Mnozí se báli, že v případě vítězství opozice o potravinové balíčky přijdou. "Co se stane, když nevyhraje Maduro? Balíčky nedostaneme," řekla reportérovi BBC na předvolebním mítinku třicetiletá Dinalia Ávilaová, která má dvě děti a je bez práce.

Podle serveru BBC není uplácení voličů sociální pomocí a dárky ze strany socialistické strany v zemi novinkou, v těchto volbách bylo ale mnohem intenzivnější. Červených kiosků, v nichž se voliči legitimovali vlasteneckými průkazy u volebních místností, aby dostali benefity, podle BBC v těchto volbách výrazně přibylo.

Nedělní volby měly rekordně nízkou účast, podle agentury AFP byla nejnižší od roku 1958. Hlasovat v neděli přišlo jen 46 procent voličů, protože hlavní opoziční koalice volby bojkotovala a vyzvala Venezuelany, aby svým hlasováním "nelegitimizovali podvodné volby". K volbám tak přišlo podle ústřední volební komise 8,6 milionu z dvaceti milionů voličů, podle opozice to bylo jen asi šest milionů.

V centru Caracasu po oznámení výsledků voleb už v noci vyšli lidé protestovat do ulic, podle opozičního deníku El Nacional tloukli do hrnců, což je forma protestu hojně používaná v Jižní Americe. U města Barquisimeto na severu Venezuely zablokovali demonstranti hořícími pneumatikami místní silnici.

Témata:  Nicolas Maduro Venezuela Argentina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.