V Irsku začalo referendum o potratech. Změní se přísný zákon?

Ze začátku emotivní kampaně před referendem měli výrazný náskok v průzkumech veřejného mínění zastánci zrušení přísného osmého dodatku ústavy. V posledních týdnech se ale rozdíl v podpoře obou táborů zmenšil natolik, že odhadovat výsledek referenda si netroufají ani lídři z jedné či druhé strany, napsal deník The New York Times. Podle posledních průzkumů byla navíc téměř pětina voličů nerozhodnutá.

Referenda se mohou zúčastnit 3,1 miliony oprávněných voličů. Hlasovací místnosti budou otevřené od sedmi hodin ráno místního času (08:00 SELČ) do deseti večer a hlasy budou sečteny až v sobotu dopoledne.

Tradičně římskokatolické Irsko v roce 2015 překvapilo mnohé, když v referendu podpořilo sňatky osob stejného pohlaví, a po loňském nástupu Lea Varadkara jakožto prvního homosexuálního premiéra se hovořilo o nefalšované sociální revoluci. Odpor vůči potratům je ale v místní společnosti hluboce zakořeněný a zastánci současných pravidel vidí v dnešním hlasování poslední šanci postavit se tomu, co považují za evropskou normu "potratů na počkání", napsala agentura AP.

Pro opačný tábor je změna zákona zásadním momentem pro stanovení práva žen na volbu a stoupenci liberalizace mají podle časopisu The New Yorker podporu mnoha předních irských politiků. Ve čtvrtek se například v tomto smyslu na webu deníku Irish Independent vyjádřil místopředseda vlády Simon Coveney. Mnoho irských žen podle něj jezdí kvůli potratům do Británie nebo si bere tablety na ukončení těhotenství zakoupené na internetu. "Položil jsem si otázku, zda je v pořádku, aby tohle pokračovalo. Věřím, že není," napsal.

Dodatek irské ústavy, který dává nenarozenému dítěti stejné právo na život, jaké má matka, byl odhlasován v roce 1983 a Irové o jeho osudu hlasují již počtvrté. Pakliže většina účastníků referenda podpoří jeho zrušení, bude vláda usilovat o prosazení příslušné legislativy do konce roku.

Témata:  potraty,  Irsko,  referendum