Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lék na rakovinu prsu bez chemoterapie objeven, hlásí vědci

Zdravotnictví, ilustrační fotografie
Zdravotnictví, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Londýn – Rakovina prsu patří k nejčastějším typům rakoviny u žen, a ačkoliv má vysoké procento přežití, její léčba vyžaduje chemoterapii a může být velmi náročná. Studie financovaná Velkou Británií ale přinesla nečekané výsledky: vědci podle ní odhalili kombinaci léků, která u některých žen dokázala rakovinu prsu typu HER2+ vyléčit během 11 dní. Informoval o tom deník The Guardian.

Profesor Nigel Bunred z Manchesterské univerzity uvedl, že jde o přelomový objev. „Je to průlom, protože nám to umožní identifikovat skupinu pacientů, kterým během 11 dní zmizel nádor pouze na základě anti-HER2 terapie a kteří již nemusí vyžadovat chemoterapii."

Rakovina prsu typu HER2+ tvoří 10 % až 15 % všech případů rakoviny prsu ve Velké Británii. Tento typ je agresivnější, ale někdy reaguje na léky. Ačkoliv v současnosti léčba existuje, zahrnuje chemoterapii a obvykle trvá tři až čtyři měsíce.

Podle vědců je velká výhoda v rychlosti, jakou těla žen na podání léku zareagovala. Díky tomu budou lékaři schopni během několika dnů identifikovat, zda žena na léčbu reaguje - pokud ne, přistoupí k alternativě bez toho, aby riskovali další šíření nemoci.

Než bude tento postup moci být použit na pacientech, bude ale potřeba provést další testy. Další problém pak může představovat fakt, že jeden z léků, trastuzumab (Herceptin), lze zatím používat pouze v kombinaci s chemoterapií.

Témata:  rakovina léky objev vědci

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.