Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pátý rok po sobě přibývá uprchlíků, denně své domovy opouští 44 tisíc lidí

uprchlíci
uprchlíci
Foto: Reprofoto YouTube

Ženeva - Ve světě bylo loni na útěku 68,5 milionu lidí, což je rekordní údaj pátý rok po sobě. Asi polovina běženců jsou děti. Velký podíl na vysokém počtu uprchlíků mají konflikty v Africe a také rohingská krize. Není pravda, že migrační krizí jsou postiženy vyspělé země.

Nových uprchlíků bylo loni mezi běženci 16,2 milionu, což znamená, že denně z domovů ve světě prchá v průměru na 44.000 lidí. Ze zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) také vyplývá, že 85 procent uprchlíků se zdržuje v rozvojových zemích, a to i v těch nejchudších.

Není tedy pravda, že uprchlickou krizí jsou postiženy rozvinuté země, napsala agentura Reuters.

Kvůli tomu, aby unikli konfliktu nebo pronásledování, odešlo v roce 2017 z domovů 25,4 milionu lidí, což je téměř o tři miliony více než v roce 2016. O 300.000, na 3,1 milionu lidí, stoupl počet těch, kteří na konci loňského roku čekali na udělení statusu uprchlíka. Jediný z dílčích údajů, který se nezvýšil, je množství lidí, kteří sice opustili své domovy, ale zůstali ve své zemi. Je jich 40 milionů, což je méně než bylo v roce předchozím. Těchto "domácích běženců" má nejvíce Sýrie, za ní pak je Kolumbie, Kongo a Afghánistán.

Z pohledu absolutních čísel nejvíc uprchlíků přijalo Turecko, na jehož území je 3,5 milionu běženců, hlavně Syřanů. Z pohledu poměru k domácí populaci je uprchlíky ale nejvíce zatížen Libanon.

Témata:  uprchlíci OSN (Organizace spojených národů) UNHCR

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.