reklama
Kim Kardashian pomocí své
Kim Kardashian pomocí své "zadele" propagovala nový parfém!

Když války, etnické čistky a politický útlak způsobí, že se lidé dají do pohybu a ze svých zemí utečou hledat azyl jinde, má to podle odborníků své výhody, které lze využít. 

Profesor Hippolyte d'Albis z Pařížské ekonomické školy kvantifikoval ekonomické důsledky migrační krize pro západní Evropu při přijímání žadatelů o azyl v letech 1985 až 2015, kdy migrační krize vyvrcholila. Svou práci publikoval během Světového dne uprchlíků.

V čem je jeho práce odlišná od jiných? Především v tom, že dosavadní ekonomické studie se zaměřily na důsledky trvalého přistěhovalectví a hlásily odlišné poznatky.

Některé studie totiž upozorňovaly na fiskální náklady určitých kategorií přistěhovalců a nepříznivé dopady přistěhovalců na vyhlídky zaměstnání domácího obyvatelstva, zatímco jiné studie prosazovaly přínosy imigrantů na ekonomickou výkonnost hostitelských zemí.

Stručně řečeno, část studií viděla migranty jako přínosné pro ekonomickou situaci země, jiná se bála dopadů migrační krize na původní obyvatelstvo. D'Albis ale pojal svou studii globálněji a zanalyzoval data z 15 západoevropských zemí, jejichž imigrační modely se lišily, a zjistil zajímavé věci.

Například, že žadatelé o azyl ve Španělsku nebo Portugalsku jsou poměrně vzácností, a to i přesto, že právě přes Španělsko do Evropy často vstupují. Načasování žádostí se také značně lišilo, v některých zemích vyvrcholilo v průběhu války v bývalé Jugoslávii, zatímco jiné se objevily až ze syrské krize.

Tyto rozdíly mezi národy pomohly d'Albisovi rozlišit ekonomické dopady migrační krize od jiných událostí ovlivňujících ekonomiku. Ekonom tak zjistil, že vyšší počet žadatelů o azyl je spojen s růstem hrubého domácího produktu, nižší nezaměstnaností a lepšími veřejnými financemi.

Obvykle se přitom hovoří o ekonomické zátěži uprchlíků, například při poskytování ubytování a lékařské péče, nebo při jejich příjezdu. Podle odborníka je tento dluh ale mnohonásobně splacen na daních, tedy v dlouhodobém horizontu.

Zajímavé je, že přestože stálí přistěhovalci mají pro země určité výhody, jejich ekonomické účinky jsou ve skutečnosti smíšené. Přínosy žadatelů o azyl totiž začne země pociťovat až v horizontu 3 až 7 let. Poté ale podle odborníka dojde k výraznému pozitivnímu vlivu na HDP.

Výsledky podle serveru IFL Science nemusí být použitelné pro rozvojové země s velmi odlišnými ekonomikami oproti západní Evropě, ale pravděpodobně platí pro Severní Ameriku, Austrálii a Japonsko. 

3 komentáře (Poslední 25.06. 11:34) Napište svůj názor

reklama