Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putinovo Rusko? Revizionistická mocnost, rozzuřil se muž z NATO

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Americký prezident Donald Trump opět nadhodil myšlenku schůzky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a zřejmě stále věří, že s Ruskem dokáže uzavřít nějakou zásadní dohodu, pokud by s Putinem jednal osobně, konstatuje Alexander Vershbow v komentáři pro server Washington Post. Někdejší zástupce generálního tajemníka NATO a zkušený americký diplomat varuje, že Trumpova velká dohoda je jen velkou iluzí.

Jedinou možností je principiální přístup

Všichni chtějí zastavit spirálu zhoršování americko-ruských vztahů, ale samotná touha po lepších vztazích nestačí, jelikož zásadní rozpory se nedají snadno odstranit, zdůrazňuje ex-diplomat. Soudí, že trvalejšího zlepšení nelze dosáhnout zametením těchto rozporů pod koberec či hozením suverénních zemí, například Ukrajiny, přes palubu, o což se Trump zřejmě snažil na nedávném summitu G7.  

Za jedinou možnost Vershbow označuje principiální přístup a trvat na změně ruského jednání, coby podmínky pro průlom ve vzájemných vztazích. "Nelegální anexí Krymu a vedením nevyhlášené války na východní Ukrajině a okupací velkého území Gruzie a Moldavska Putinovo Rusko trhá mezinárodní pravidla a pevně se prezentuje jako revizionistická mocnost podrývající základ pro spolupráci na evropské bezpečnost," píše někdejší představitel NATO.  

V Sýrii pak Putin nebojuje s Islámským státem, ale podporuje režim Bašára Asada a poskytuje strategický prostor Íránu, čímž zvyšuje ohrožení Izraele, pokračuje bývalý diplomat. Doplňuje, že ruský prezident také odstoupil od některých dohod o kontrole zbrojení a jiné porušuje, včetně smlouvy o likvidaci raket středního dosahu z roku 1987, navíc se systematicky snaží zasahovat do voleb na Západě a diskreditovat tamní demokratické instituce, což platí pro i NATO a EU.

"Ve zkratce, Putin definuje ruské zájmy v opozici Západu a nemá zájem na kompromisu v otázkách, které nás trápí," pokračuje vysloužilý diplomat. Konstatuje, že Putinovo nepřátelství motivuje především domácí politika, jelikož se Kreml obává dopadu západních idejí a hodnot, jejich potenciálu zasáhnout Rusko a nakonec podrýt tamní režim, a proto bude Putin se svou propagandistickou mašinérií nadále šířit příběh o Rusku v obležení, o Rusku stojícímu proti nepřátelskému, rusofobnímu Západu, který se jej snaží oslabit, nikoliv respektovat jako velmoc.

Taková mentalita přetrvá i v dohledné budoucnosti, dokud Putinův režim zvládne zvyšovat prosperitu a životní úroveň bez zásadních reforem, které by liberalizovaly režim více, než by pro Putina bylo bezpečné, tvrdí Vershbow. Nabádá, aby se Západ za této situace vzdal fantasií o velké dohodě s Putinem a uchýlil se ke strategické trpělivosti. "To nejlepší, co můžeme krátkodobě udělat, je zvládat rivalitu a omezovat riziko přímého konfliktu, jak skrze silné odstrašení, tak využíváním studenoválečných prostředků jako kontrola zbrojení a vojenská transparentnost," uvádí bývalý druhý muž NATO.

Strategická trpělivost    

Strategická trpělivost neznamená pasivitu - Západ by se měl nadále držet svých hodnot a podporovat to, co zbylo z občanské společnosti v Rusku, vést dialog s ruskou vládou a pokoušet se spolupracovat v těch málo tématech, kde se naše zájmy překrývají, jako je například Severní Korea, doporučuje bývalý diplomat. Dodává, že by bylo dobré nadále nabízet "odrazové můstky" v otázkách typu východní Ukrajina.   

Je nicméně nutné očekávat, že ve většině záležitostí bude mít Rusko spíše zájem hrát bezohledně a pokoušet se omezovat americký vliv namísto hledání vzájemně výhodných řešení, varuje Vershbow. Obává se, že možná bude nutné počkat na Putinův odchod, než nastane skutečná příležitost pro lepší vztahy s Moskvou.   

"To neznamená, že Trump by se neměl v nadcházejících měsících sejít s Putinem," zdůrazňuje ex-diplomat. Vysvětluje, že americký prezident by ovšem měl usilovat o víc než jen o pěknou fotografii a měl by svému protějšku sdělit, že obě země před oznámením termínu setkání musí pracovat na přípravě skutečných výsledků, přičemž Trump by měl postup koordinovat se spojenci a Kongresem, jejichž podpora a solidarita může posílit jeho pozici v jednání s Moskvou.

Vershbow pokládá otázku, na čem se jde s Ruskem dohodnout. S cílem snížit riziko náhodné vojenské konfrontace by USA měly usilovat o dohodu s Moskvou o zmenšení rozsahu vojenských cvičení v Evropě a posílení existujících dohod o oznamování manévrů a výměně pozorovatelů, soudí někdejší zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Navrhuje také prohloubení vojenského dialogu mezi NATO a Ruskem a větší sdílení informací o teroristických hrozbách.

USA by mohly iniciovat vzájemné přímé inspekce vojenských objektů jako krok, který rozptýlil obavy obou stran z nedodržování smlouvy o likvidaci jaderných zbraní středního dosahu, než tato historická úmluva zcela padne, nadhazuje někdejší diplomat. Navrhuje též vyzvat k vzájemnému zastavení kybernetických útoků na základní infrastrukturu a volební systémy, aniž by se od Ruska očekávalo přiznání zásahů od prezidentských voleb v roce 2016.

"Dohoda na těchto krocích (vzájemné) vztahy nezmění," tvrdí Vershbow. Dodává, že ale může zastavit sestupnou spirálu a vytvořit prostor pro řešení komplikovanějších otázek, například ruského odchodu z východní Ukrajiny. Tak svázaná příprava na summit s Putinem může jít proti Trumpovu instinktu, avšak výsledky by v takovém případě byly mnohem podstatnější, než jakých dosáhl na schůzce s Kim Čong-unem v Singarupu, končí ex-diplomat.

Témata:  USA Rusko Donald Trump

Aktuálně se děje

22. dubna 2024 14:22

Senátor: Ukrajina by mohla dostat dalekonosné střely ATACMS za pár dní

Podle předsedy senátního výboru pro zpravodajské služby Marka Warmera budou v právě schváleném balíčku 61 miliardové pomoci pro Ukrajinu také taktické rakety ATACMS s doletem až 300 km. Tuto informaci potvrdil v rozhovoru pro televizi CBS.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy