Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU je pod náporem uprchlíků už od roku 2015, řešení je stále v nedohlednu

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Praha/Řím - Migrační krize se stala jedním z hlavních celosvětových témat v dubnu 2015, kdy se u pobřeží Libye potopila loď převážející migranty, z asi 550 osob na palubě se jich podařilo zachránit jen 144. Další loď s asi 850 běženci z Libye se potopila o pět dní později, z ní se podařilo zachránit jen necelou třicítku osob. Bylo to největší neštěstí svého druhu ve Středomoří. Summit EU v Bruselu má ve čtvrtek a pátek jako hlavní téma migrační problematiku.

Příliv migrantů do Evropy zaznamenal vrchol v roce 2015, kdy do Evropy dorazilo podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku. V roce 2016 to bylo asi 350.000 migrantů, loni 185.000 a v první polovině letošního roku kolem 50.000.

V roce 2015 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu 1,322.000 migrantů, v roce 2016 to bylo 1,260.000 a loni 705.000. Hlavními přijímajícími zeměmi byly loni podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO Německo, Itálie, Francie, Řecko a Británie, v nich byly podány tři čtvrtiny všech žádostí.

Pohraničníky v Řecku, Itálii, Bulharsku či Španělsku nyní podporuje 1300 pracovníků Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Evropská komise už v souvislosti s příštím víceletým rozpočtem EU (2021 až 2027) navrhla posílit stráž do roku 2027 na 10.000 lidí. 

Na správu vnější hranice EU a na migrační a azylovou problematiku má být v příštím dlouhodobém unijním rozpočtu vyčleněno 33 miliard eur (přes 844 miliard Kč) místo stávajících 13 miliard eur (skoro 333 miliard Kč).

V novém dlouhodobém rozpočtu EU chce komise také o polovinu zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF), a to na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard Kč). EU také v roce 2016 přislíbila Turecku tři miliardy eur (78 miliard korun) na pomoc syrským uprchlíkům v této zemi výměnou za omezení přílivu imigrantů do Evropy. Podobně EU pomáhá také Libanonu, kam po propuknutí syrské občanské války v roce 2011 uprchl asi milion lidí, i dalším zemím.

O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, mezi ostatní členské země získal podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko. Podle agentury DPA se v rámci systému přerozdělování uprchlíků podařilo umístit 22.000 uprchlíků z Řecka a asi 13.000 z Itálie.

Témata:  uprchlíci EU

Související

Aktuálně se děje

3. února 2026 4:00

Předpověď počasí do konce února. Meteorologové odhalili, zda přijde změna

Začal poslední měsíc meteorologické zimy, kdy většina dětí bude mít jarní prázdniny. Hodně lidí by tak měl zajímat měsíční výhled Českého hydrometerologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové nastínili, jak bude do konce února. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Průlomová studie? Španělsko vynalezlo lék na rakovinu, šíří se internetem. Vědci nadšení krotí

Vědecký svět v posledních dnech rozvířila zpráva o revolučním průlomu v léčbě jedné z nejzákeřnějších forem rakoviny. Tým španělských vědců ze Španělského národního centra pro výzkum rakoviny (CNIO) publikoval v prestižním časopise PNAS studii, která popisuje novou metodu schopnou extrémně účinně likvidovat nádory slinivky břišní. Tato zpráva se okamžitě stala hitem sociálních sítí, kde je však často prezentována ve velmi zkratkovité a zavádějící podobě.