Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU je pod náporem uprchlíků už od roku 2015, řešení je stále v nedohlednu

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Praha/Řím - Migrační krize se stala jedním z hlavních celosvětových témat v dubnu 2015, kdy se u pobřeží Libye potopila loď převážející migranty, z asi 550 osob na palubě se jich podařilo zachránit jen 144. Další loď s asi 850 běženci z Libye se potopila o pět dní později, z ní se podařilo zachránit jen necelou třicítku osob. Bylo to největší neštěstí svého druhu ve Středomoří. Summit EU v Bruselu má ve čtvrtek a pátek jako hlavní téma migrační problematiku.

Příliv migrantů do Evropy zaznamenal vrchol v roce 2015, kdy do Evropy dorazilo podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku. V roce 2016 to bylo asi 350.000 migrantů, loni 185.000 a v první polovině letošního roku kolem 50.000.

V roce 2015 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu 1,322.000 migrantů, v roce 2016 to bylo 1,260.000 a loni 705.000. Hlavními přijímajícími zeměmi byly loni podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO Německo, Itálie, Francie, Řecko a Británie, v nich byly podány tři čtvrtiny všech žádostí.

Pohraničníky v Řecku, Itálii, Bulharsku či Španělsku nyní podporuje 1300 pracovníků Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Evropská komise už v souvislosti s příštím víceletým rozpočtem EU (2021 až 2027) navrhla posílit stráž do roku 2027 na 10.000 lidí. 

Na správu vnější hranice EU a na migrační a azylovou problematiku má být v příštím dlouhodobém unijním rozpočtu vyčleněno 33 miliard eur (přes 844 miliard Kč) místo stávajících 13 miliard eur (skoro 333 miliard Kč).

V novém dlouhodobém rozpočtu EU chce komise také o polovinu zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF), a to na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard Kč). EU také v roce 2016 přislíbila Turecku tři miliardy eur (78 miliard korun) na pomoc syrským uprchlíkům v této zemi výměnou za omezení přílivu imigrantů do Evropy. Podobně EU pomáhá také Libanonu, kam po propuknutí syrské občanské války v roce 2011 uprchl asi milion lidí, i dalším zemím.

O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, mezi ostatní členské země získal podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko. Podle agentury DPA se v rámci systému přerozdělování uprchlíků podařilo umístit 22.000 uprchlíků z Řecka a asi 13.000 z Itálie.

Témata:  uprchlíci EU

Související

Aktuálně se děje

11:12

Jen samé otázky. Plekanec a Šafářová vzali dceru na turnaj a nestačí se divit

Děti slavných sportovců to obecně nemají jednoduché, protože je lidé srovnávají s rodiči. Nejspíš to čeká i dceru Lucie Šafářové a Tomáše Plekance, která pomalu začíná s tenisem. Rodiče sledují její první krůčky a nestačí se divit, co se na dětských turnajích děje.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Julija Svyrydenková

První změna premiéra od začátku války. Ukrajinu povede Julija Svyrydenková

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy.