Dnešní rozhodnutí EK nemá vliv na začátek účinnosti polské novely zákona o nejvyšším soudu, která snižuje pro jeho soudce věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let a která začne platit 3. července.
Soudci budou mít možnost požádat hlavu státu o prodloužení svého funkčního období. Zákon nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí prezidenta, který může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy.
Novele zákona o polském nejvyšším soudu se věnuje dialog o ohrožení právního státu, který už měsíce vede Evropská komise s polskou vládou strany Právo a spravedlnost. Reakce polské strany na výhrady však nebyla uspokojující, uvedla dnes EK.
Dnešní dopis s žádostí o informace, na který má Varšava odpovědět do měsíce, je prvním stupněm řízení pro nesplnění povinnosti, které státu plynou z unijního práva. Věc může skončit až před unijním soudem, který může rozhodnout o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve než se k evropskému soudu dostanou.
Evropská komise na konci prosince 2017 po měsících neúspěšného politického dialogu s Polskem o různých aspektech soudní reformy předala věc členským zemím. Polsko už na Radě pro všeobecné záležitosti minulé úterý absolvovalo slyšení, kdy jeho ministr odpovídal na otázky svých kolegů z dalších států unie. Komise dnes připomněla, že při tomto slyšení nedalo Polsko najevo, že by její obavy hodlalo nějak uspokojivě řešit.
