Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko přišlo o nejvyšší vrcholek, ledovec na hoře Kebnekaise roztál

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Stockholm - V důsledku rekordně vysokých teplot panujících v arktických oblastech roztála silná vrstva ledovce, který pokrývá jižní vrchol švédské hory Kebnekaise. Titul nejvyššího bodu Švédska tak přebírá nezaledněný severní vrchol Kebnekaise, píše agentura AFP.

"Nikdy jsem na jižním vrcholu neviděla tolik rozehřátého sněhu jako letos v létě," prohlásila profesorka geografie na stockholmské univerzitě Gunhild Rosqvistová. Rosqvistová, která je rovněž šéfkou výzkumné stanice Tarfala ležící nedaleko Kebnekaise.

Ledová pokrývka na jižním vrcholu Kebnekaise se snížila mezi 2. a 31. červencem o čtyři metry. To znamená, že denně roztaje na tomto vrcholu kolem 14 centimetrů ledu. "Postupuje to velmi rychle. Výsledkem tohoto horkého léta bude rekordní ztráta sněhu a ledu na horách," konstatovala Rosqvistová.

Při posledním měření dosahoval jižní vrchol Kebnekaise 2097 metrů nad mořem a byl o pouhých 20 centimetrů vyšší než severní vrchol. "Předpovědi ukazují, že 1. srpna již bude jižní vrchol nižší než severní," uvedla Rosqvistová.

Témata:  Švédsko,  hory,  počasí

Aktuálně se děje

27. září 2026 12:49

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.