reklama

Jednání se v kazašském městě Aktau zúčastnili prezidenti Vladimir Putin, Nursultan Nazarbajev, Gurbanguli Berdymuhamedov, Ilham Alijev a Hasan Rúhání, napsala agentura TASS.

Konvence zavádí patnáctimílové pobřežní pásmo a navíc ještě další desetimílové pásmo pro rybolov. Její součástí jsou národní rybolovné kvóty, zpřísněná ochrana životního prostředí a zásady spolupráce v bezpečnostní oblasti. Smlouva zakazuje přítomnost cizích ozbrojených sil v oblasti Kaspického moře.

Dohodu chválili jak hostitel jednání, kazašský prezident Nazarbajev, tak i Putin, největší stoupenec dokumentu. Šéf Kremlu dnešní summit označil za schůzku epochálního významu. Konvence podle něj "zajišťuje výlučné právo a odpovědnost našich států za Kaspické moře a zavádí jasná pravidla pro jeho užívání."

Íránský prezident Rúhání dnes nicméně upozornil, že nový dokument nestanovuje konečné hranice rozdělení mořského dna, bohatého na ropu a zemní plyn. Dnešní akt ale podle něj položil pro tento proces základy. Podle agentury Reuters státníci po podpisu dohody mnoho detailů ohledně hranic na mořském dně neprozradili.

Podle ruské redakce serveru BBC problém souvisí s debatou o tom, zda je Kaspické moře skutečně moře, nebo zda je to jezero. Na pojmenování totiž závisí i regulace hospodářských zón. Nakonec "kaspická pětka" v konvenci ustanovila dno jako moře a vodní plochu jako jezero. Užívání dna Kaspického moře tak podléhá mezinárodnímu právu. Na dně Kaspického moře je ropa a zemní plyn o objemu celkem 6,5 miliardy tun. Hodnota těchto zásob se odhaduje na biliony dolarů.

Dohoda o kaspickém mořském dnu je tak z hlediska rozdělení nerostných surovin nejvýhodnější pro Kazachstán a Rusko, nejméně pak pro Írán.

Nová úmluva by mohla restartovat dlouho zastavený projekt transkaspického plynovodu z Turkmenistánu do Ázerbajdžánu a následně dále do Evropy.

reklama