Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mikroplasty v pitné vodě? Ani úprava nepomůže, ukázala studie českých vědců

Voda, ilustrační fotografie
Voda, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Praha - Ani úpravny pitné vody nedokážou zcela odstranit drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR, kteří mikroplasty našli ve vzorcích ze tří úpraven.

Studii českých vědců publikoval prestižní časopis Science of the Total Environment v první polovině srpna. Jak ČTK řekl ředitel ústavu a první autor studie Martin Pivokonský, nejhůře se dají odstranit velmi drobné částice o průměru do pěti mikrometrů. V litru upravené pitné vody zůstává 300 až 900 částic mikroplastů. 

Vědci se zaměřili na tři úpravny, a to takové, které se liší zdrojem vody i používanými technologiemi. Jedna čerpala vodu z velké nádrže, další z malé a poslední z řeky, která protéká průmyslovou oblastí. Vodu zkoumali jak surovou, tak i po úpravě. "Úpravny vody, v závislosti na vodním zdroji a použité technologii, dokázaly odstranit 70-83 procent mikroplastových částic," uvádí se ve zprávě. .

Nejsnáze technologie zachytí větší mikročástice, ale ve vzorcích převažovaly ty malé. Průměr menší než 10 mikrometrů mělo 95 procent částic. "Nejvíce ve vodě po úpravě zůstávají ty drobné, kolem jednoho mikrometru," řekl ředitel.

Dosavadní analýzy se přitom zaměřovaly hlavně na částice o velikosti přesahující pět mikrometrů, podle vědců z Ústavu pro hydrodynamiku je proto pravděpodobné, že celkové znečištění mikroplasty podhodnocovaly.

Mezi nalezenými mikroplasty byly nejčastější materiály PET, polypropylen a polyethylen, které tvořily 70 procent částic. Celkově vědci našli ve vodě mikroplasty z 12 materiálů. Tvarově měly částice většinou tvar úlomků, v jedné úpravně převažovala ve vodě vlákna. Podle Pivokonského se mikroplasty dostávají do vody z několika zdrojů. Nejčastěji tam zbudou po čištění odpadních vod. Mikroplasty jsou zejména ve vodě z praní, dále je obsahují různá peelingová mýdla a gely nebo čistící prostředky do myček. "Dalším velkým zdrojem mikroplastů je rozpad větších plastových předmětů, které někdo vyhodil. Velkým zdrojem je i automobilová doprava, obrušování pneumatik a tak dále," řekl ředitel ústavu. Doplnil, že část mikroplastů se podle něj může do vody dostat i přímo v úpravně, kde je část vybavení z plastu.

Úpravny pitné vody nemají speciální technologii zaměřenou na vychytávání mikroplastů. To, že se většina mikroplastů odstraní stávajícími technologiemi, je podle Pivokonského sice dobře, stále ale zůstává problém s 20 až 30 procenty neodstraněných částic. Jejich zdravotní nezávadnost nebo naopak škodlivost není dosud prozkoumaná. Podle vědců si mikroplasty zasluhují další pozornost už proto, že na sebe mohou vázat škodlivé látky.

Témata:  voda plasty vědci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.