Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Venezuelu zasáhlo silné zemětřesení, lidé byli v šoku

Následek zemětřesení, ilustrační fotografie
Následek zemětřesení, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Caracas - Venezuelu zasáhlo v úterý silné zemětřesení. Materiální škody jsou podle dosavadních informací jen malé, protože se ohnisko nacházelo poměrně hluboko. Úřady prozatím nemají zprávy ani o obětech.

Otřesy měly podle americké geologické služby USGS sílu 7,3 stupně, venezuelští seismologové naměřili 6,3 stupně. 

Země se ve Venezuele otřásla v úterý v 17:31 místního času (úterý 23:31 SELČ). Epicentrum zemětřesení se nacházelo 20 kilometrů severozápadně od obce Yaguaraparo, která leží asi 450 kilometrů východně od Caracasu. Ohnisko se nacházelo v hloubce 123 kilometrů.

"Naštěstí nikdo nepřišel o život a nezaznamenali jsme ani žádné významné škody," uvedla viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Guvernér státu Sucre, ve kterém Yaguaraparo leží, uvedl, že situace je klidná a "dosud" nemá informace o větších škodách.

"Byl to hrozný šok. Země se hýbala jako na lodi," uvedla reportérka listu El Universal, která byla v době otřesů ve městě Irapa nedaleko epicentra. 

V hlavním městě Caracasu bylo podle agentury AP evakuováno několik budov. Otřesy pocítili i lidé v kolumbijské metropoli Bogotě. Na části karibského ostrova Trinidad došlo v důsledku zemětřesení k výpadku elektrického proudu.

Témata:  Venezuela zemětřesení

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.