Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Smolenská tragédie nedá Polákům spát.. Pojedou do Ruska zkoumat trosky letadla

Polská vlajka
Polská vlajka
Foto: Pixabay

Moskva/Varšava - Polští vyšetřovatelé příští měsíc budou moci ohledat letadlo, které se před osmi lety zřítilo u Smolenska. Oznámily to dnes ruské úřady, které trosky stroje dosud nevrátily do Polska.

Dodatečné zkoumání agregátů a dalších prvků letadla za přítomnosti polských zástupců se uskuteční ve Smolensku od 3. do 7. září, řekla agentuře TASS mluvčí ruských vyšetřovatelů Svetlana Petrenková. 

Polský prezident Lech Kaczyński zahynul v dubnu 2010 cestou na pietní akt, při němž měl v západoruské Katyni uctít památku tisíců Poláků, které popravili Rusové za druhé světové války na příkaz Josifa Stalina.

Letadlo, v němž bylo 96 vysoce postavených politiků, vojáků a duchovních, se ale zřítilo při přistání na letišti ve Smolensku. Katastrofu nikdo nepřežil.

V Polsku jde o vyhraněnou politickou otázku. Nynější vládní pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí bratr zemřelého Lecha Kaczyńského Jaroslaw, se snaží prokázat, že za prezidentovu smrt nese vinu tehdejší liberální vláda  Donalda Tuska.

Hodně příznivců PiS také věří spiklenecké teorii o atentátu na prezidenta. "Letoun Tu-154M zničila ve vzduchu exploze," oznámila v dubnu vyšetřovací podkomise vedená exministrem obrany Antoni Macierewiczem. Podle opozičních médií ale pro tuto hypotézu neexistují důkazy.

Témata:  Polsko,  Rusko,  letecké nehody

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.