Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sasko připomíná selhávající stát, pochybení úřadů jsou skandální

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Drážďany - Termín selhávající stát, kterým se běžně označují zcela nefunkční země jako Somálsko nebo Afghánistán, se někdy používá i pro Sasko. Důvodem je řada pochybení zdejších úřadů ve sledovaných případech i podezření z jejich náklonnosti k radikální pravici.

Jedním z příkladů může být dva roky stará kauza mladého Syřana Džábira Bakra, který v bytě v Chemnitzu chystal bombu - zřejmě pro útok na jedno z berlínských letišť. Saské policii ale hned dvakrát proklouzl mezi prsty a dostal se až do Lipska, kde ho nakonec spoutala a policii předala skupina jeho krajanů. Po nepovedeném policejním zákroku navíc následovalo pochybení lipské věznice, která nedokázala zabránit tomu, aby se v ní muž, který mohl mít důležité informace, oběsil.

Kritika na adresu saských úřadů na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové (CDU) hovořil o zjevných chybách, šéfka Levice Katja Kippingová o ostudě pro každý právní stát a komentátor magazínu Spiegel Jakob Augstein o selhávajícím státu. 

Většina těchto "selhání" se týká zacházení s radikální pravicí, k níž je podle mnohých tato země příliš mírná. Jako příklady z posledních let mohou podle kritiků sloužit třeba nezvládnuté protesty pravice v Clausnitzu a Bautzenu (Budyšíně) v roce 2016 nebo demonstrace v Drážďanech ve stejném roce, při nichž mohla protiislámská Pegida v klidu protestovat, zatímco její odpůrci jen s velkými obtížemi nebo vůbec.

Letos se vedle nezvládnuté situace v Chemnitzu - kde pravicoví radikálové útočili po vraždě Němce na náhodně vybrané přistěhovalce a poté se k pravici z justice dostal neveřejný zatykač na podezřelého Iráčana - hodně diskutovalo také o zásahu policie při srpnové demonstraci v Drážďanech, při níž z popudu protestujících policie 45 minut nenechala pracovat štáb veřejnoprávní televize ZDF.

Ačkoli za poslední rok počet trestných činů pravicových extremistů klesl z 2380 na 1959 a počet osob, které mohou patřit k pravicově-radikálnímu spektru, se snížil ze 2700 na 2600, zůstávají obě čísla podle zdejší kontrarozvědky na vysoké úrovni.

V počtu násilností proti uprchlíkům na počet obyvatel bylo loni Sasko mezi 16 německými zeměmi druhé hned za Braniborskem. Zajímavé přitom je, že zde cizinci tvoří jen 4,2 procenta obyvatel, zatímco v celém Německu výrazně více - 11,2 procenta.

Témata:  Německo extremismus policie Německo

Související

Aktuálně se děje

24. srpna 2025 10:31

Rok od smrti Karla Heřmánka (†76). Lidé stále nechápou, co se mu honilo hlavou

Smutně se dnešní datum, tedy 24. srpna, loni zapsalo do dějin českého šoubyznysu. Na den přesně před rokem si vzal život populární herec Karel Heřmánek. Proč se tak rozhodl, to dodnes není spolehlivě vysvětleno. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy