Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sasko připomíná selhávající stát, pochybení úřadů jsou skandální

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Drážďany - Termín selhávající stát, kterým se běžně označují zcela nefunkční země jako Somálsko nebo Afghánistán, se někdy používá i pro Sasko. Důvodem je řada pochybení zdejších úřadů ve sledovaných případech i podezření z jejich náklonnosti k radikální pravici.

Jedním z příkladů může být dva roky stará kauza mladého Syřana Džábira Bakra, který v bytě v Chemnitzu chystal bombu - zřejmě pro útok na jedno z berlínských letišť. Saské policii ale hned dvakrát proklouzl mezi prsty a dostal se až do Lipska, kde ho nakonec spoutala a policii předala skupina jeho krajanů. Po nepovedeném policejním zákroku navíc následovalo pochybení lipské věznice, která nedokázala zabránit tomu, aby se v ní muž, který mohl mít důležité informace, oběsil.

Kritika na adresu saských úřadů na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové (CDU) hovořil o zjevných chybách, šéfka Levice Katja Kippingová o ostudě pro každý právní stát a komentátor magazínu Spiegel Jakob Augstein o selhávajícím státu. 

Většina těchto "selhání" se týká zacházení s radikální pravicí, k níž je podle mnohých tato země příliš mírná. Jako příklady z posledních let mohou podle kritiků sloužit třeba nezvládnuté protesty pravice v Clausnitzu a Bautzenu (Budyšíně) v roce 2016 nebo demonstrace v Drážďanech ve stejném roce, při nichž mohla protiislámská Pegida v klidu protestovat, zatímco její odpůrci jen s velkými obtížemi nebo vůbec.

Letos se vedle nezvládnuté situace v Chemnitzu - kde pravicoví radikálové útočili po vraždě Němce na náhodně vybrané přistěhovalce a poté se k pravici z justice dostal neveřejný zatykač na podezřelého Iráčana - hodně diskutovalo také o zásahu policie při srpnové demonstraci v Drážďanech, při níž z popudu protestujících policie 45 minut nenechala pracovat štáb veřejnoprávní televize ZDF.

Ačkoli za poslední rok počet trestných činů pravicových extremistů klesl z 2380 na 1959 a počet osob, které mohou patřit k pravicově-radikálnímu spektru, se snížil ze 2700 na 2600, zůstávají obě čísla podle zdejší kontrarozvědky na vysoké úrovni.

V počtu násilností proti uprchlíkům na počet obyvatel bylo loni Sasko mezi 16 německými zeměmi druhé hned za Braniborskem. Zajímavé přitom je, že zde cizinci tvoří jen 4,2 procenta obyvatel, zatímco v celém Německu výrazně více - 11,2 procenta.

Témata:  Německo extremismus policie Německo

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.