Uprchlíci a swexit. Liberální Švédsko je pryč, k moci se derou neonacisté

Švédsko bylo léta vzorem moderní společnosti. Jeho liberální hodnoty, velkorysý sociální systém a vstřícný postoj vůči migrantům však nedávno poznamenala vlna zločinnosti. Vzniklá situace nahrává Švédským demokratům, kteří svým radikalismem ohrožují tradiční politický systém.

V roce 2015 přišel do Švédska rekordní počet imigrantů. V zemi, která má 9,5 milionu obyvatel, požádalo o azyl více než 162.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Téměř třetina běženců přišla z válčící Sýrie.

Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Strana SD ale prosazuje podstatně přísnější opatření.

Skalní neonacisté na vzestupu

Švédští demokraté se prezentují jako umírnění nacionalisté, ve svých řadách mají ale i skalní neonacisty. Strana, která vyšla z posledních voleb jako třetí nejsilnější a v současném parlamentu má 42 mandátů, vznikla v roce 1988 z krajně pravicových organizací s neonacistickými kořeny, a ostatní politické formace s ní odmítají spolupracovat.

Ve svém programu má strana SD kromě zastavení přijímání uprchlíků i vypovězení uchazečů o azyl. Migrace je jejím hlavním volebním tématem.

Celonárodní diskusi vyvolala SD i odmítavým postojem k dvojímu občanství, jež země povoluje od roku 2001 a žije tu například více než 100 tisíc lidí s finskými pasy - obě země pojí úzké vazby.

Po kritice tohoto nápadu Švédští demokraté prohlásili, že by občané severských států (Dánsko, Finsko, Norsko a Island) dostali výjimku. Případné odebrání občanství by postihlo velké skupiny obyvatel. Vloni například žilo v zemi přes 132.000 Syřanů, 53.000 Poláků, 29.000 Němců nebo téměř 20.000 Britů.

V řadách Švédských demokratů kandiduje podle švédského tisku hned několik bývalých členů nacistické Národní socialistické fronty (NFS).

Strana se ale jinak snaží zařadit do mainstreamu a otevřený rasismus odmítá. Dva její poslanci v Evropském parlamentu ostatně zasedají ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, kam patří kromě britských konzervativců i česká ODS.

Ekonomická témata jdou stranou

Vládnoucí sociální demokraté, které vede do voleb premiér Stefan Löfven, sice průzkumy vedou, i se ziskem okolo 25 procent by ale dosáhli svého nejhoršího volebního výsledku od roku 1908.

Tato strana je synonymem švédského sociálního státu, který se ale v posledních letech mění, což dokládá privatizace škol a nemocnic, i nízké hodnocení v mezinárodních průzkumech školství.

Sociální demokraté před volbami vytáhli slib týdnu placené dovolené navíc pro rodiče s dětmi. Snaží se, aby se sociální stát dostal ve volebních diskusích do popředí na úkor imigrace a kriminality. Klíčové téma nadcházejících voleb ale jednoznačně představuje imigrace a problémy s ní spojené.

Loni jen ve Stockholmu došlo ke 129 incidentům se střelnou zbraní. Před rokem v dubnu terorista, nelegální imigrant z Uzbekistánu, zabil v hlavním městě čtyři lidi. A v květnu 2013 propukly v reakci na policejní brutalitu vůči imigrantům násilnosti na stockholmském předměstí Husby.

Letos v polovině srpna shořelo ve čtvrti Hjällbo v Göteborgu 20 aut, celkem jich ve městě v té době bylo zapáleno téměř sto. Celkem letos žháři zničili už 172 vozů, loni jich ve stejném období shořelo ještě o 60 více.

Stranou zájmu voličů zůstala ekonomická témata, i když Švédsko patří mezi země, které se velmi dobře vyrovnaly s následky světové finanční a hospodářské krize. Ekonomice se daří, HDP rostl mezi lety 2012 a 2017 průměrně o 2,3 procenta a nezaměstnanost činí zhruba šest procent.

Témata:  Švédsko,  uprchlíci,  Švédští demokraté