Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Juncker dolaďuje poslední projev o EU. K čemu vyzve Evropany?

Jean-Claude Juncker
Jean-Claude Juncker
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Brusel - Svůj poslední projev o stavu EU přednese ve středu před Evropským parlamentem ve Štrasburku předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho řeč bude vzhledem k blížícím se eurovolbám a konci mandátu komise v příštím roce do jisté míry bilanční a dotkne se nepochybně také témat, jako je třeba nadcházející britský odchod z unie.

Juncker ale také podle informovaných zdrojů stejně jako v minulých letech přijde v proslovu s některými konkrétními iniciativami. Podle pátečního vyjádření komise by tyto návrhy měly mít "pozitivní přínos pro občany" EU už do vrcholné schůzky v rumunském městu Sibiu v květnu příštího roku, tedy prvního unijního summitu po britském odchodu z evropského bloku.

Některé se nejspíš budou týkat migrační problematiky, která se před volbami příští jaro stává výrazným tématem přes fakticky nižší počty přicházejících migrantů než na vrcholu krize v letech 2014 či 2015.

Jedním z nich by například mohlo být další výrazné posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže a unijní azylové agentury tak, aby mohly například účinněji pomáhat s návraty těch, kdo nemají právo na azyl. Další třeba určité konkrétní návrhy na podporu afrických zemí, které v migrační krizi s Evropou spolupracují, například také usnadněním vzájemného obchodu.

Projev Juncker připravoval delší dobu. Hovořil o něm s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem i řadou dalších unijních politiků. Podle mluvčího komise jednal telefonicky také s lídrem Africké unie Moussou Fakim.

Česká členka komise Věra Jourová nedávno uvedla, že podle jejího názoru se Juncker dotkne "velkých témat", jako je migrace, bezpečnost, problémy s vládou práva v unijních zemích, ale i určitých pozitivních oblastí, jako je snaha o větší viditelnost Evropské unie v mezinárodní politice. Část svého vystoupení Juncker také nejspíš, vzhledem k rostoucím ochranářským tendencím ve světě, věnuje mezinárodnímu obchodu a snaze EU o co největší otevřenost.

"Já odhaduji, že ta řeč bude realistická. Pan Juncker není přívržencem patetických slov a údernických hesel. Takže si myslím, že bude oběma nohama na zemi, že bude pozitivní a bude vyzývat Evropany k jednotě a trošce optimismu, kterou všichni potřebujeme," poznamenala Jourová.

Juncker by v projevu mohl také zmínit téma, které v posledních týdnech opakovaně připomínal i Macron. Tedy především v souvislosti s migrační krizí rostoucí sílu nacionalistických hnutí v některých členských státech unie, jejichž zástupci zpochybňují celý koncept evropské integrace. Juncker by podle informací ČTK mohl například zkritizovat nynější přístup, jaký má k řešení migrační krize Itálie, tedy země, kterou za stejnou věc ve svém loňském vystoupení ocenil.

Loni v pravidelném vystoupení, jehož příprava začíná obvykle už v červenci, Juncker nastínil svou vizi možného vývoje Evropské unie do roku 2025 a předložil plán na vybudování "jednotnější, silnější a demokratičtější" EU. I letos by mohl v projevu zdůraznit, že je třeba překonat rozdíly mezi zeměmi ze západu EU a státy ze střední a východní Evropy, někdy stále označovanými jako "nové" členské země unie.

Témata:  Jean-Claude Juncker EU Evropská komise (EK)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.