Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédské volby vyhrál vládnoucí středolevý blok, posílili ale protiuprchličtí nacionalisté

Vlajka Švédska
Vlajka Švédska
Foto: Pixabay

Stockholm - Ve švédských parlamentních volbách těsně zvítězil vládnoucí středolevý blok, který po sečtení téměř všech volebních obvodů získal 40,6 procent hlasů, napsala dnes agentura Reuters.

Opoziční středopravé alianci dalo hlas 40,3 procent voličů. Posílila nacionalistická protiimigrační strana Švédští demokraté, která získala 17,6 procent hlasů. Agentura AFP připomněla, že zbývá započíst 200.000 hlasů Švédů žijících v zahraničí, k čemuž dojde ve středu.

"Velkými vítězi těchto voleb jsme my. Získáme velký vliv na to, co se ve Švédsku v nadcházejících týdnech, měsících a letech bude dít," komentoval výsledek voleb šéf Švédských demokratů Jimmy Åkesson. "Jsem připraven hovořit, spolupracovat a jednat se všemi stranami, ale zejména bych chtěl k jednání přizvat Ulfa Kristerssona," dodal.

Kristersson, předseda Umírněné koaliční strany a kandidát středopravé aliance na premiéra, ovšem zopakoval: "Během celé kampaně jsme se vyjadřovali jasně: (Středopravá) aliance nebude vládnout se Švédskými demokraty ani s nimi nebude formování vlády projednávat."

Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu. Kristersson zároveň vyzval premiéra Stefana Löfvena k rezignaci.

"Je jisté, že nikdo nezískal většinu. V takovém případě je přirozené zahájit spolupráci mezi (politickými) bloky," reagoval Löfven, jehož sociální demokraté spolu se stranou Zelených a Levicovou stranou utváří vítězný středolevý blok. Volby se podle něj rovnají "pohřbu politiky bloků" a apeloval na "morální odpovědnost" středopravé aliance.

V předvolební kampani oproti dřívějšku hrálo důležitou roli téma migrace. Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho lidí považuje za alarmující. Strana ale pod mladým vůdcem Åkessonem v posledních letech zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů.

Strana se snaží v lidech vzbudit nostalgický pocit ztráty Švédska 50. let minulého století, které bylo bezpečnou, prosperující zemí s takřka výhradně bělošským obyvatelstvem, a tato strategie funguje, uvedl list The New York Times. Švédští demokraté slibují, že budou chránit koncept sociálního státu, který vytvořili sociální demokraté, ale který podle mnoha Švédů dnes ohrožuje imigrace, islám a zločinnost.

Löfvenova vláda po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.

Ačkoli zahraniční média vykreslují švédské volby výhradně jako spor o přístup k migraci, hýbou společností v severské zemi více jiná témata. Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělala Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), imigrace byla na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent).

Témata:  Švédsko Švédští demokraté

Související

Aktuálně se děje

9. června 2025 14:41

Chyba, nebo promyšlený tah? Reebok ruší extrémně levné objednávky, podle influencerů šlo o lacinou reklamu

Značka Reebok čelí v Česku vlně kritiky poté, co její oficiální e-shop nabízel vybrané produkty za zlomkové ceny. Tenisky běžně prodávané za více než 1 500 korun se najednou objevily za 60 nebo 90 korun. Zájemci okamžitě začali objednávat, jenže brzy přišlo rozčarování – objednávky jsou jim, mnohdy bez dalšího vysvětlení, rušeny. A vyvstává tak otázka, zda šlo skutečně o chybu v přepočtu měny, jak se uvádí, nebo jen o marketingový tah.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ruská agrese sílí. Noční útok byl podle Ukrajinců největší za celou válku

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.