Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co si myslí uprchlíci o životě v Evropě? Jejich odpovědi vás asi hodně překvapí

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Amsterdam - Novináři stanice Al Jazeera se zaměřili na migranty žijící v Evropě – konkrétně v Nizozemí. Vyzpovídali několik nově příchozích uprchlíků, aby zjistili, co si myslí o Nizozemcích.

V roce 2015, kdy byla migrační krize na vrcholu, přijalo Nizozemí 60 tisíc uprchlíků. Země se nyní zabývá otázkou, jak integrovat ty, kteří požádali o azyl. Na bývalém sportovním hřišti v jihozápadním Amsterdamu vznikl komplex bytů „Startblok" pro uprchlíky i Holanďany ve věku od 18 do 28 let. Díky společnému bydlení se mají kultury lépe poznat a cizinci se mají snadněji integrovat.

Novináři oslovili migranty ze Startbloku, aby popsali svoje dojmy z nizozemské kultury. Třiadvacetiletý Razan ze Sýrie říká, že zpočátku toto zařízení nenáviděl. „Cítil jsem, že jsem v novém uprchlickém táboře. Ale v určitém okamžiku se váš pokoj změní opravdu ve váš. Udělal jsem z toho můj osobní prostor, takže se teď teď cítím lépe. Pěkné je, že každý rok máme slavnost, abychom se lépe poznali. Z mého pohledu to ale ve skutečnosti nepomohlo k mixu kultur,“ prozradil.

„Bydlím v přízemí a když jsem se sem přestěhoval, někdo na mě často koukal oknem. Nevíte, jestli je to v kultuře této osoby v pořádku, ale necítil jsem se v bezpečí. Není to dokonalé, ale není to hrozné,“ přiznává mladý Syřan.

„Nemám rád holandské jídlo, ale to, co se mi líbí na Holanďanech, je, že jsou velmi přímí a upřímní. Někdy to může být v jiných kulturách považováno za hrubost, ale v určitém okamžiku skončíte s falešnou sladkostí, která je typická pro arabské kultury,“ dodal Razan.

Šestadvacetiletá Noh z Eritreje v zařízení dva roky. „Teď pracuji v Rotterdamu a pomáhám digitalizovat eritrejský jazyk. Na začátku jsem ve Startbloku nechtěla žít,“ přiznává. „Pracovala jsem zde. Je zde nadace, která je součástí bloku, a to mi umožnilo setkat se s mnoha lidmi. Potkala jsem hodně Holanďanů díky tomu, že jsem zde žila,“ vysvětluje klady tohoto bydlení.

„Když jsem poprvé přijela do Holandska, bylo mnoho rozdílů, na které jsem si musel zvyknout. Holanďané jsou velmi přímí, což se mi líbí, a také vždy chodí včas. Plánují ale věci tak, že tu není mnoho prostoru pro spontánnost. Nechystám se odejít z Holandska. Chci začít studovat kulturní antropologii a budoucnost se zdá být jasnější,“ plánuje žena z Eritreje.

Třiadvacetiletá Syreez ze Sýrie žije ve Startbloku dva roky. „Když jsem poprvé přišla do Amsterdamu, neměla jsem to tu ráda. Vím, že pro mnoho lidí je to nejbláznivější město, ale mě se zdálo trochu nudné a životní styl je velmi přísně řízený: každý pracuje pět dní v týdnu a těší se na svou další dovolenou. Co se mi líbí na Holanďanech, je jejich přímost – ta se mi líbí hodně. V syrské kultuře nejsou lidé vůbec přímí,“ vysvětluje.

Lidé žijící v okolí ale prý moc nezná a nestýká se s nimi. „Asi je to proto, že hodně studuju a sem chodím většinou jen spát,“ vysvětluje. „Myšlenka tohoto bydlení je opravdu pěkná a je dobré, že chtějí, abychom se tímto způsobem integrovali,“ uvedla s tím, že ve Startbloku potkala jednoho ze svých nejlepších přátel – Holanďana.

Podle ní nejsou snahy o seznámení kultur vždy úspěšné, sice se tu konají semináře, ale moc lidí na ně nechodí. „Mně se to ale líbí. Lide z různých kultur se o sobě učí navzájem,“ dodala.

Podle čytřiadvacetiletého Syřana Nasra není integrace jednoduchá. „Když jsem se přestěhoval do Nizozemska, netušil jsem, jací Holanďané jsou. Myslím, že je těžké je přimět k tomu, aby vám věřili, ale obecně platí, že lidé, s nimiž jsem se tu setkal, byli velmi přátelští a přátelští,“ říká migrant.

„Někdy je obtížné se snažit naučit holandštinu. Ale oni se s vámi mluví i anglicky, protože tento jazyk dobře ovládají. Musíte být silní a trvat na tom, aby s vámi mluvili holandsky. Život v bloku byl úžasný. Neudělal bych si tolik přátel, kdybych žil sám,“ uvedl s tím, že v příštích dvou letech nemá v plánu se stěhovat ze země.

„Na začátku bylo obtížné se integrovat, ale začal jsem chodit ven a učit se, mluvil jsem s lidmi a hledal si práci. Nyní je většina mých přátel z Holandska,“ dodal.

Osmadvacetiletý Palestinec Fares pracoval v oblasti integrace a tak byl kvůli Starbloku skeptický. Ten koncept je opravdu úžasný; je to jedna z největších integračních koncepcí, protože lidé nenavštěvují jen jazykové kurzy, ale skutečně žijí společně. Domnívám se, že je zapotřebí více věnovat pozornost některým lidem, kteří mají určité potřeby, které nejsou splněny,“ vysvětluje.

„Startblok by měl být modelem pro další integrační projekty, jako je tento, ale lidé, kteří jej provozují, nejsou experty na integraci. Z mého pohledu si nemyslím, že to funguje dobře – a nemyslím si, že lidé, kteří tam žijí, mají dostatek potřebné péče. Holandští lidé jsou opravdu milí, ale jsou i jiní. Myslím, že to, co musíme udělat, je najít mosty mezi námi,“ dodal Palestinec.

Témata:  uprchlíci Nizozemí

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy