Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kde se vzali Evropané? Nebýt migrace, nikdo z nás tu není

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Moderní evropská populace se vyvinula z pouhých tří pravěkých kmenů, které se začaly mísit zhruba před 7 tisíci lety. Zjistila do studie vědců z Harvardské univerzity otištěná v prestižním odborném časopise Nature. Informuje server BBC.

Modroocí snědí lovci se smísili s hnědookými farmáři s bílou pletí, kteří do Evropy přišli z oblasti Blízkého východu. Současná evropská populace si nese ještě geny třetího, záhadného sibiřského kmene.

Vědci svá zjištění učinili na základě analýzy genetického vzorku devíti pravěkých Evropanů.

Zemědělský způsob života vnikl v oblastech dnešního Izraele, Sýrie a Iráku zhruba před 7,5 tisíci let. Mnoho důkazů naznačuje, že do Evropy se nedostal prostřednictví předávání znalostí, ale prostřednictvím vln migrantů z Blízkého východu, které se začaly místit s evropskými lovci a sběrači.

Vědci rovněž zjistili, že genetický profil původních evropských lovců a blízkovýchodních zemědělců se výrazně lišil. Zároveň dospěli k názoru, že ke genům druhé jmenované skupiny má nejblíže obyvatelstvo Sardinie, které bylo jen minimálně dotčeno následnými migračními vlnami.

Témata:  lidé,  archeologie,  uprchlíci

Aktuálně se děje

29. září 2026 5:00

Počasí o víkendu: Babí léto vydrží, noční teploty ale budou klesat

Příští víkend přinese na většinu území České republiky převážně slunečné a příjemně teplé počasí. Meteorologové očekávají, že obloha bude v sobotu zpočátku polojasná až skoro jasná. Během dne se však oblačnost přechodně zvětší, a to nejprve v severozápadní polovině země. Později se zvětšená oblačnost může místy objevit i na ostatním území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.