The Sunday Telegraph označil záměr britské vlády za "varovný výstřel" směrem k Rusku a částečně za reakci na obavu, že Moskva se za ústupu ledů kolem severního pólu pokusí posílit svou přítomnost. Tání ledovců vyvolalo snahy o získání kontroly nad zásobami ropy, které se nacházejí pod nimi. Británie podle Williamsona musí "ukázat, že jsme tam" a "chránit své zájmy".
Umístění jednotek do skandinávské země má Londýnu umožnit monitorovat pohyb ruských ponorek a zajistit strategickou pozici pro odpověď na případnou hrozbu. Příslušníci britských ozbrojených sil mají být do Norska nasazováni každou zimu po dalších deset let a operovat tam po boku amerických, nizozemských a domácích jednotek.
Pod moři kolem severního pólu se podle odhadů geologů skrývá významná část dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu. Rusko v posledních letech učinilo z Arktidy jednu z klíčových sfér svého zájmu a v oblasti se rozhodlo značně posílit své vojenské kapacity. Na konci března poprvé od sovětských časů uskutečnilo cvičný vojenský let protiponorkového stroje přes severní pól k severoamerickému kontinentu.
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt tento týden i v souvislosti s otravou někdejšího dvojího agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury označil Rusko za první položku na seznamu obav britské diplomacie. The Telegraph uvádí, že Londýn v listopadu vyšle do Norska 3000 příslušníků svých sil na cvičení jednotek NATO, kde se očekává na 40.000 vojáků. Půjde údajně o největší cvičení svého druhu od konce studené války.
