Mexiko si dnes připomnělo povstání v 68, při němž zahynuly stovky lidí

Masakr na náměstí sice nevedl k okamžitým změnám systému, mnozí historici ho ale považují za první velkou trhlinu režimu Institucionální revoluční strany (PRI). Ta vládla v Mexiku skoro celé 20. století a od poloviny 60. let vedla proti svým odpůrcům "špinavou válku", během níž "zmizelo" přes šest stovek levicových aktivistů. Vládu PRI ukončilo až v roce 2000 vítězství Vicenteho Foxe v prezidentských volbách.

Po několika letech se ale strana opět vzpamatovala a v roce 2012 se do prezidentského paláce vrátil kandidát strany Enrique Peňa Nieto. Toho však na konci letošního roku vystřídá Andrés Manuel López Obrador, bývalý starosta metropole Mexika, který se po desetiletích stane prvním levicovým prezidentem této latinskoamerické země.

"Na soudním lékařství nám řekli, že tělo bratra nám vydají jen tehdy, když podepíšeme, že zemřel z jiného důvodu," přiznala po letech Diana Riverová, jejíž bratr byl jako patnáctiletý zastřelen 2. října 1968 na náměstí Tří kultur. Mezi příbuznými obětí masakru z Tlatelolka (podle čtvrti v níž se odehrál) prý tehdy panoval takový strach z represí, že mnozí raději mlčeli. I proto se dosud nepodařilo stanovit přesný počet obětí brutálního policejního zásahu a také osud řady zatčených po masakru je stále nejasný.

Rozehnání poklidné demonstrace, při němž sehráli svou roli policejní provokatéři, si podle tehdejší vlády vyžádalo asi 40 mrtvých. Podle nevládních organizací ale tehdy zemřelo 300 až 400 lidí. Seznam obětí nepomohlo sestavit ani v 90. letech několik vyšetřovacích komisí, ani otevření mexických archivů v roce 2002. Dosud se nepodařilo ani odsoudit viníky masakru. Tehdejší ministr vnitra a pozdější prezident Luis Echeverría, který k rozehnání studentů zřejmě vydal rozkaz, byl obvinění z genocidy zbaven.

Masakru na náměstí Tří kultur předcházely několikatýdenní masové demonstrace studentů, k nimž se posléze připojila i část obyvatel hlavního města, nespokojená mimo jiné s vysokou nezaměstnaností a rozbujelou korupcí ve státní správě. K radikalizaci studentského hnutí roku 1968 přispěly i reformy ve školství.

Rozbuškou hnutí z roku 1968 byly potyčky mezi skupinami studentů dvou vysokých škol v hlavním městě Mexika 23. červenec 1968, proti nimž tvrdě zasáhla policie. Některé prameny uvádějí, že střet studentů byl umocněn provokatéry, aby vláda mohla v době příprav na olympijské hry "uklidit nebezpečné živly". Vláda označila znepřátelené skupiny studentů za pouliční gangy. Tři dny nato se v metropoli konaly dvě povolené akce - protest proti nedávnému brutálnímu policejnímu zásahu a připomínka 15. výročí zahájení kubánské revoluce. Oba mítinky skončily srážkami s policií a vyžádaly si několik stovek zraněných a desítky zatčených.

V následujících dnech vstoupilo do protestní stávky několik škol, které mimo jiné požadovaly zrušení paragrafu o "sociálním rozkladu", jenž umožňoval policii zasahovat proti manifestacím. Během srpna se připojily i školy mimo metropoli, takže počet stávkujících studentů vzrostl na asi 150.000. Stupňovaly se však také policejní zásahy, když do ulic v centru města vyjely i obrněné vozy, a věznice se plnily rebelujícími studenty i politickými vůdci.

Osudného 2. října se na náměstí Tří kultur konala další demonstrace proti autoritářské vládní politice, špatnému využívání státních financí, bombastickým nákladům na olympiádu a zanedbávání nejchudších vrstev obyvatelstva, které se zúčastnilo podle odhadů 15.000 lidí. K protestujícím se připojila i řada obyvatel z okolních domů. Krátce před šestou hodinou večerní začaly nad protestujícími přelétávat vojenské a policejní vrtulníky, které vystřelily světlice. Následně se kolem náměstí shromáždilo kolem 5000 vojáků a 200 tanků a obrněných vozů a policejní a vojenské hlídky zahájily střelbu. Podle některých údajů byla povelem pro útok střelba odstřelovačů rozmístěných na střechách okolních domů.

Střelba se jako první podle vlády ozvala z davu demonstrantů a vláda připsala vinu za rozpoutání demonstrací Mexické komunistické straně a "trockistům, maoistům, guevaristům a castristům", kteří prý chtěli využít pozornost věnovanou Mexiku před olympiádou. Podle některých historiků měla na tehdejší hnutí silný vliv kubánská revoluce, která na Kubě ještě sklízela plody a jejíž protagonisté Fidel Castro a Ernesto Guevara byli pro mnoho studentů ikonami. Svou roli sehrály i studentské nepokoje v západní Evropě, i když jejich cíle byly různé.

Témata:  Mexiko