Pracuje s uprchlíky a je zděšen. Teď otevřeně promluvil

Strašlivé zážitky

„Mou prací je ptát se uprchlíků na jejich cesty a psát zprávy o těchto smíšených námořních pohybech - ‚smíšených', protože zahrnují jak uprchlíky, tak migranty. Ale ta cesta je tak strašlivá, že mi došla slova, kterými bych ji popsal. Týdny mají místo je na dřepnutí. Nikdo nemá za den více než jednu misku rýže a jeden hrnek vody. Jako toaleta slouží několik dřevěných prken, která jsou položená na ocelových tyčích, přivařených na boku lodi," vypráví Shum.

Cesta, kterou monitoruje, vede z Myanmaru do Malajsie, o které migranti doufají, že je jejich zemí zaslíbenou. Jak ale Shum uvádí, jde o jednu z nejsmrtelnějších námořních cest na světě.

„Každý, kdo protestuje, je zbit, někdy k smrti, nebo prostě zastřelen. Uprchlíci a migranti tu mají třikrát vyšší šanci, že zemřou, než ve Středozemním moři," varuje. „Domníváme se, že od roku 2012 takto bylo ztraceno 2 tisíce životů – to nezahrnuje stovky, možná tisíce těch, kteří zemřeli po dosažení pevniny, kde je pašeráci drželi v dřevěných klecích v thajských a malajských džunglích."

Shahira Bibi

„Mí kolegové a já jsme mluvili s více než stovkou lidí, kteří tuto cestu absolvovali, každý se svým vlastním strašlivým příběhem. Ale příběh Shahira Bibi je tím, na který nikdy nezapomenu," píše Shum.

Shahira Bibi byla na jedné z lodích, které pašeráci minulý rok opustili poté, co jim úřady zabránili vylodit svůj lidský náklad. Raději proto lodě s migranty poslali zpět na oceán s minimem zásob.

„Země v okolí některé z těchto lodí našly, poskytly jim jídlo a vodu a poslaly je zpět na moře. Loď Shahiry Bibi přišla do kontaktu s minimálně dvěma různými námořními hlídkami, než hádka na palubě vody o zbývající trošku vody přešla v otevřený boj. Bylo zabito minimálně tucet lidí – buď v boji, nebo utopením, než na loď konečně narazili indonéští rybáři a zachránili přeživší," popisuje Shum.

Ačkoliv mezi nimi byla i tříletá Shahira Bibi, kvůli pokročilé infekci tetanem nepřežila. „Shahira Bibi zemřela o tři dny později, ačkoliv vůbec zemřít nemusela. Mohla být zachráněna o několik dní dříve, než baterie tetanu zcela pohltily její nervový systém. Mohla být převezena na bezpečné místo na pevnině a být ošetřena. Mohla být uznána jako uprchlice a oběť obchodu s lidmi a mohla dostat šanci jít do školy. Mohla být dnes naživu."

Důležité poučení

Shum popisuje, že se země v oblasti následně sešly a představily řadu návrhů, které by měly předejít budoucím tragédiím, jako byla tato, a pomoci zachraňovat lidské životy. Některé z návrhů byly podle něj již implementovány a frekvence, s jakou se uprchlíci na tuto cestu vydávají, se skutečně v letošním roce snížila. Podle Shuma s ohledem na začátek monzunové sezóny nedojde k obnovení provozu minimálně do konce tohoto roku.

Toto období by se podle něj mělo využít k implementaci dalších návrhů a zvýšení bezpečnosti a předvídatelnosti procesu, které by těmto lidem zajistily bezpečí. Mohlo by se například použít i podobných postupů, jaké jsou aplikovány v případě, že se výletní či jiná loď dostane do problémů.

„Ale musíme jednat teď," varuje Shum a dodává: „Tato přeprava je jako voda, přichází, ustupuje a proudí. Její návrat je nevyhnutelný, ale už tu nemusí být neadekvátní odpověď, další tříleté dítě ležící v márnici. Před rokem jsme nechali Shahiru Bibi zemřit; nenechme, aby její smrt byla zbytečná."

Témata:  uprchlíci,  migrace