Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Separatisté pořádají na pozadí bojů volby v Donbasu, svět je neuznává

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: 0629.com.ua

Proruští separatisté od dnešního rána pořádají volby na východě Ukrajiny, jejíž část ovládají s podporou Moskvy. Hlasování o nových vůdcích samozvaných "lidových" republik v Doněcké a Luhanské oblasti nepovažují za legitimní Kyjev, Spojené státy ani Evropská unie. Důrazně kritické stanovisko zaujala i Česká republika.

Evropská komise v sobotním prohlášení označila volby za nelegální a uvedla, že je nemá v úmyslu uznat. Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové je to zjevné porušení minských dohod.

Zásadně odmítavý postoj zaujala i Praha. Ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že organizaci takzvaných voleb na území Ukrajiny "ovládaném nestátními entitami" považuje za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny a za zásadní narušení ukrajinské svrchovanosti.

"Pouze ukrajinské úřady jsou dle mezinárodního práva oprávněné organizovat jakékoliv volby na území Ukrajiny. Žádné legitimní volby se nemohou konat na území, které fakticky kontrolují ozbrojené síly Ruské federace. Jejich konání navíc brání naplnění minských dohod, jejichž je Rusko stranou," zdůrazňuje se v prohlášení.

Volby vzbouřenci vypsali po smrti doněckého šéfa Alexandra Zacharčenka, který přišel o život 31. srpna při výbuchu v restauraci v centru Doněcka. Separatisté i Moskva z odpovědnosti za útok obvinili Kyjev. Ukrajinské vedení na druhé straně považuje atentát za výsledek boje o moc, který mezi sebou vedou frakce povstalců. Hovoří se také o snaze Moskvy zbavit se na Donbasu nepohodlných politiků.

Favoritem na převzetí vůdčího postavení mezi doněckými separatisty je Denis Pušilin, který Zacharčenka dočasně zastupuje. Podle agentury TASS, která volby sleduje se stejnou pozorností, jako by šlo o volby v Rusku, by předběžné výsledky měly být známy kolem půlnoci (kolem 23:00 SEČ).

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva dlouhodobě popírá. Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 10.000 mrtvých. Mírové dohody uzavřené v roce 2015 v Minsku s cílem zastavit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny intenzitu bojů snížily. Přestřelky ale pravidelně propukají, bez ohledu na stále znovu uzavíraná a porušovaná příměří. Obě strany se z toho viní navzájem.

Mluvčí ukrajinských vládních sil Oleksandr Motuzjanyk v sobotu informoval o dalších čtyřech mrtvých v Donbasu. O život podle něj během pátku přišli dva ukrajinští vojáci a také dva "ruští okupanti".

Témata:  Ukrajina Ukrajinská krize Donbass v Doněcku

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.