Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Separatisté pořádají na pozadí bojů volby v Donbasu, svět je neuznává

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: 0629.com.ua

Proruští separatisté od dnešního rána pořádají volby na východě Ukrajiny, jejíž část ovládají s podporou Moskvy. Hlasování o nových vůdcích samozvaných "lidových" republik v Doněcké a Luhanské oblasti nepovažují za legitimní Kyjev, Spojené státy ani Evropská unie. Důrazně kritické stanovisko zaujala i Česká republika.

Evropská komise v sobotním prohlášení označila volby za nelegální a uvedla, že je nemá v úmyslu uznat. Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové je to zjevné porušení minských dohod.

Zásadně odmítavý postoj zaujala i Praha. Ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že organizaci takzvaných voleb na území Ukrajiny "ovládaném nestátními entitami" považuje za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny a za zásadní narušení ukrajinské svrchovanosti.

"Pouze ukrajinské úřady jsou dle mezinárodního práva oprávněné organizovat jakékoliv volby na území Ukrajiny. Žádné legitimní volby se nemohou konat na území, které fakticky kontrolují ozbrojené síly Ruské federace. Jejich konání navíc brání naplnění minských dohod, jejichž je Rusko stranou," zdůrazňuje se v prohlášení.

Volby vzbouřenci vypsali po smrti doněckého šéfa Alexandra Zacharčenka, který přišel o život 31. srpna při výbuchu v restauraci v centru Doněcka. Separatisté i Moskva z odpovědnosti za útok obvinili Kyjev. Ukrajinské vedení na druhé straně považuje atentát za výsledek boje o moc, který mezi sebou vedou frakce povstalců. Hovoří se také o snaze Moskvy zbavit se na Donbasu nepohodlných politiků.

Favoritem na převzetí vůdčího postavení mezi doněckými separatisty je Denis Pušilin, který Zacharčenka dočasně zastupuje. Podle agentury TASS, která volby sleduje se stejnou pozorností, jako by šlo o volby v Rusku, by předběžné výsledky měly být známy kolem půlnoci (kolem 23:00 SEČ).

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva dlouhodobě popírá. Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 10.000 mrtvých. Mírové dohody uzavřené v roce 2015 v Minsku s cílem zastavit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny intenzitu bojů snížily. Přestřelky ale pravidelně propukají, bez ohledu na stále znovu uzavíraná a porušovaná příměří. Obě strany se z toho viní navzájem.

Mluvčí ukrajinských vládních sil Oleksandr Motuzjanyk v sobotu informoval o dalších čtyřech mrtvých v Donbasu. O život podle něj během pátku přišli dva ukrajinští vojáci a také dva "ruští okupanti".

Témata:  Ukrajina Ukrajinská krize Donbass v Doněcku

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.