reklama

Zprávu nazvanou „Násilný extremismus a organizovaný zločin“ zpracoval Institut pro budoucí studia a vychází z údajů celkem 15 244 osob, které policie a zpravodajské služby označily za podezřelé zapojené do násilného extremismu nebo organizovaného zločinu.

Zpráva se zaměřuje na tři hlavní kategorie: fotbalové chuligány, organizovaný zločin (mafie, motorkářské gangy, atd.) a násilné extremistické skupiny (jako jsou bílí rasisté či islamistické a radikální levicové skupiny).

Jde o první tak rozsáhlou studii tohoto druhu ve Švédsku, říká autor Amir Rostami pro The Local. Přiznal také, že on a jeho tým byli překvapeni tím, co zjistili. Nejen proto, že jim vykrystalizoval jiný profil těchto zločinců, který příliš neodpovídá stereotypnímu obrazu takového pachatele - jakožto člověka, který je neúspěšný, který nedokázal dokončit školu a který trpí vážnou psychickou poruchou.

„Jsou lépe vzdělaní, inteligentnější a vůbec netrpí duševními problémy, jak by se dalo čekat," uvedl Rostami a dodal, že 92% z těchto podezřelých dokončilo základní vzdělání a asi polovina z nich také střední školu a 8% dokonce absolvovalo vysokoškolské studium. A i když má 45% z nich nějakou psychiatrickou diagnózu, jen málo z nich, doslova „pár procent", má vážné duševní problémy, vysvětluje Rostami. „Ukazuje se, že pro fungování v tomto prostředí musíte být velmi dobře fungující jedinec s určitou inteligencí,“ říká autor studie.

„Typický" pachatel těchto zločinů má asi 19 let a 92 procent tvoří muži. Až 67% z nich se také narodilo ve Švédsku, ačkoli většina z nich má kořeny v jiných zemích, píše se ve studii. 

Největšími zločineckými skupinami, s 5 693 registrovanými osobami, jsou motorkářské gangy, 5 094 osob bylo spojeno se zločineckými sítěmi v sociálně znevýhodněných oblastech. Asi 835 lidí mělo přímý vztah s fotbalovými skupinami (hooligans) a 785 lidí s islamistickými skupinami.

Další zjištění, které překvapilo výzkumníky, bylo, že všechny skupiny „navzájem více či méně spolupracují," uvedl Rostami. Poukázal například na trestné činy související s drogami nebo hospodářskou trestnou činností.

Devět z deseti studovaných bylo mezi lety roku 1995 do roku 2016 podezřelých minimálně z jednoho trestného činu. A ačkoli v tomto období představují pouze 4,5 procent všech podezřelých zločinců, jsou podezřelí z celkem 25,6 procent všech trestných činů zaznamenaných ve Švédsku.

Rostami uvedl, že tato zjištění umožňují švédským úřadům lépe porozumět tomu, kdo jsou tyto osoby, a zlepšit nástroje buď k tomu, aby zabránily těmto lidem vstoupit do tohoto typu prostředí, nebo jim ho pomohly opustit. „Čím více o nich víme, tím lépe se je podaří najít a tím lépe se budou moci vyvíjet preventivní opatření a cílenější opatření," dodal autor studie.

Loading...
reklama