reklama

Trump zmizel

Schůzka Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Východoasijský summit v Singapuru a konference Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Papui-Nové Guineji jsou mimořádně důležité, protože asijské země se snaží nalézt cestu v probíhající mocenské změně, k níž dochází jednou za život, vysvětluje Zakaria. Za tu označuje vzestup Číny.

Asijské země tak potřebují pochopit roli největší současné světové supervelmoci, Spojených států, avšak americký prezident Donald Trump zmizel, kritizuje politolog. Připomíná, že šéf Bílého domu za sebe na uvedené schůzky vyslal viceprezidenta Mikea Pence, ačkoliv se alespoň jednoho ze summitů zúčastnili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a indický prezident Neréndra Módí, zatímco jihokorejský prezident Mun Če-in a japonský premiér Šinzó Abe navštívili obě akce.

"Skutečně, každý očekával, že prezident Trump přijede," pokračuje odborník. Zdůrazňuje, že asijské země si konstantně stěžují, že Spojené státy se sice obávají vzestupu Číny - jak ostatně zmínil i Pence na summitu ASEAN -, ale zároveň Pekingu vyklízejí pole.

Zúčastnit se schůzky, formovat její agendu, podpořit spojence a prohloubit vazby v regionu nezabere tolik času a Trumpův pokračující nezájem pouze posiluje strach, konstatuje politolog. Dodává, že dopady Trumpova ústupu z Asie jsou již patrné, jelikož dva mechanismy, které měly zvýšit prosperitu a spolupráci v regionu, byly Transpacifické partnerství (TPP) a Regionální ekonomické partnerství (RCEP).           

Tím, že Trump z TPP Spojené státy vyčlenil, podkopal snahu poskytnout asijským zemím alternativu vůči systému, kde dominuje Čína, tvrdí Zakaria. Doplňuje, že RCEP, jehož je Čína součástí má rovněž podpořit obchod a kontakty v regionu, avšak po 24 kolech rozhovorů iniciativa zpomaluje a zřejmě se zastavila na místě.

"Indie se snaží chránit svůj trh před importem z Číny, další země se snaží držet si dál indický sektor služeb a každý se může utěšovat, že jde zkrátka o ozvěnu toho, jak světová supervelmoc, Spojené státy, postupuje ve vlastních obchodních jednáních," pokračuje expert. Sám dříve připustil, že Trumpova administrativa má pravdu, když poukazuje na čínské zneužívání obchodního systému a oprávněně je vůči Pekingu tvrdší, ale instinktivní opozice vůči obchodu, opakovaně hlásaná šéfem Bílého domu, je velkou chybou.  

Postup ověřený minulostí

Trump v červenci prohlásil, že pokud USA nebudou obchodovat, ušetří mnoho peněz, což je podle politologa jasná lež. Zmiňuje výpočty Garyho Hufbauera a Lucy Luové z Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomiku, které ukazují, že expanze obchodu po roce 1950 zvýšila do roku 2016 americký HDP o 2,1 bilionu dolarů, což je přes 7 tisíc dolarů na hlavu a více než 18 tisíc dolarů na domácnost.

To, že se indická vláda nyní snaží chránit svůj trh a zvyšovat cla, je smutným příkladem země, která zapomněla na svou historii, domnívá se odborník. Vysvětluje, že Indie měla po desetiletí vysoká cla s cílem posílit domácí průmyslový rozvoj, která ale vedla pouze k nekonkurenceschopným podnikům, špatným výrobkům, rozsáhlé korupci a ekonomické stagnaci.

Na začátku 90. let ale Indie snížila cla a omezila předpisy, načež přišly tři desetiletí, kdy země představovala druhou nejrychleji rostoucí velkou ekonomiku, což vyvedlo z extrémní chudoby přes 150 milionů lidí, podotýká Zakaria. Pokládá otázku, zda se země opravdu chce pokusit obnovit "slávu" myšlenky indického socialismu.

Mnoho myšlenek již bylo dostatečně ověřeno v minulosti, například předpoklad, že růstobchodu zvyšuje příjmy zemí a životní úroveň obyvatel, navíc vytváří zvyk spolupracovat a posiluje mír, jak se stalo v Evropě, a proto by se tento recept měl fungovat i v Asii, soudí politolog. Dodává, že to až dosud chápali i američtí politici.

"Měli bychom si dávat pozor na demagogy, kteří jsou připraveni vyhlásit obchodní válku našim přátelům - oslabit naši ekonomiku, naši národní bezpečnost a celý svobodný svět - a to vše za cynického mávání americkou vlajkou. Růst mezinárodní ekonomiky není cizí invazí, je to americké vítězství. Takové, kterého bylo těžké dosáhnout, a které leží v jádru naší vize mírového a prosperujícího světa svobody," cituje závěrem Zakaria slova bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana z roku 1988.  

reklama