Uprchlíci žijící v Německu poslali v roce 2016 do svých domovských zemí miliardy eur. To je více, než Německo vyčlenilo na zahraniční rozvojovou pomoc, píší německá média.
Částky zasílané migranty a uprchlíky jejich příbuzným v zemích původu se výrazně zvýšují. Za rok 2016 z Německa odeslali 17,7 miliardy eur. Částka je mnohem vyšší než vládní rozvojová pomoc, zdůrazňuje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Deník tak uvádí, že vláda na rozvojovou pomoc ve stejném roce vyčlenila asi 7,8 miliardy. Migranti ale ze země odvedli dalších téměř 18 miliard. Tato částka je asi o 6,5 miliardy vyšší než v roce 2007.
Takzvané remitence se pro mnohé země na jihu staly důležitým ekonomickým faktorem. Od osmdesátých let globalizace zvýšila počet migrantů a spolu s tím se zvýšily i finanční transfery. Peněžní toky se do značné míry řídí velkými migračními toky: hodně peněz teče ze severu na jih, ale také mezi samotnými rozvojovými zeměmi.
Celosvětově nejvíce peněz teče do Indie, Filipín, Mexika, Afghánistánu a Kosovo, ale také do Moldavska nebo Tádžikistánu. „Mexiko a Spojené státy jsou v současné době největším migračním koridorem na světě," zdůraznila ekonomka Kirsten Schüttler ze Světové banky .
Odborníci již dlouho tvrdí, že finanční transfery pomáhají vyřešit problém chudoby v rozvojových zemích. Zastánci tvrdí, že je tato situace prospěšná, protože peníze putují přímo k jednotlivcům a rodinám. Přímo zvyšují disponibilní příjem domácnosti a nekončí tak v kapsách zkorumpovaných vlád.
„Migranti vytvářejí životní perspektivu pro lidi ve svých domovských zemích a zabraňují jim, aby se dali na nebezpečný útěk do Evropy," uvedl expert Uwe Kekeritz. Spolková vláda také považuje převody za „podporu rozvoje", protože peníze se dostávají k lidem v rozvojových zemích.
Remitence ale mají také své nevýhody: obvykle se nedostanou k těm úplně nejchudším, protože ti obvykle nemají finanční možnosti a nemohou poslat příbuzné do zahraničí. Země tak mohou přicházet o dobře vzdělané lidi.
Kromě toho se země původu mohou stát závislé na vysokém přílivu peněz a mohou pak přestat vyvíjet vlastní iniciativu. V roce 2013 bylo přibližně 42% hrubého domácího produktu Tádžikistánu založeno na remitencích.
Související
10. července 2025 13:10
22. března 2025 13:02
4. března 2025 11:52
22. ledna 2025 14:08
3. ledna 2025 14:48
11. prosince 2024 19:57
