Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyšetřování FBI kvůli ruskému vlivu mířilo na čtyři Američany

FBI
FBI
Foto: FBI **www.fbi.gov**

Vyšetřování FBI týkající se možných ruských vazeb na kampaň prezidenta Donalda Trumpa před volbami roku 2016 se zpočátku zaměřovalo na čtyři Američany. Před kontrolním a justičním výborem Sněmovny reprezentantů to podle agentury AP v pátek za zavřenými dveřmi prohlásil bývalý šéf amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey. Ve výpovědi, která byla zveřejněna v sobotu večer, jména zmíněných čtyř osob nesdělil. Uvedl ale, že Trump mezi nimi nebyl.

Comey v pátek předstoupil před kontrolní výbor a také justiční výbor Sněmovny reprezentantů, aby vypovídal o vyšetřování údajného ruského vlivu na prezidentské volby v USA v roce 2016 a také o objasňování kauzy soukromého e-mailu někdejší americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové. Z jednání, které trvalo téměř sedm hodin, byla vyloučena veřejnost. Přepis Comeyho výpovědi čítá 235 stran.

Vyšetřování údajného ruského vměšování do amerických voleb nyní vede zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller a Comey se při své páteční výpovědi převážně vyhýbal otázkám, které jsou s tímto vyšetřováním spojeny. Neodpověděl ani na to, zda podle jeho názoru Trump bránil výkonu spravedlnosti, když ho z čela FBI v květnu 2017 odvolal.

Při popisu počátků vyšetřování možných vazeb Trumpovy kampaně na Rusko Comey zopakoval, že nebylo iniciováno opozičními demokraty, ale kontakty bývalého člena Trumpova volebního týmu, právníka George Papadopoulose se zahraničním profesorem, který měl mít informace o kompromitujících materiálech na Trumpovu protikandidátku Hillary Clintonovou. Papadopoulos tyto kontakty při výslechu vedeném FBI již dříve přiznal.

Vyšetřování bylo zahájeno v reakci na "informaci, kterou jsme dostali o rozhovoru Trumpova poradce pro zahraniční politiku s určitou osobou v Londýně o ukradených e-mailech, které měli Rusové a které mohly poškodit Hillary Clintonovou", prohlásil Comey.

Papadopoulos je považován za ústřední postavu vyšetřování vlivu Ruska na americké prezidentské volby v roce 2016 - byl prvním, kdo přistoupil na spolupráci s FBI, a také prvním, kdo si vyslechl rozsudek. Ke krátkému trestu vězení byl odsouzen za lhaní vyšetřovatelům. V pátek byl z věznice propuštěn.

Comey rovněž řekl, že bývalý demokratický prezident Barack Obama nikdy po FBI nežádal, aby Trumpovu kampaň sledoval či infiltroval. Podle Comeyho výpovědi v době, kdy byl odvolán z funkce, Federální úřad pro vyšetřování ještě nedospěl k závěru, zda Trumpova kampaň spolupracovala s Ruskem s cílem ovlivnit volby. Šéf Bílého domu vyšetřování označuje za hon na čarodějnice a vazbu na Rusy popírá.

James Comey má před Sněmovnu reprezentantů předstoupit ještě jednou, a sice 17. prosince. Někdejší šéf FBI trval na veřejných vystoupeních, což zdůvodňoval obavou z možného překroucení jeho slov tím, že mohou být účelově zveřejněny jen části jeho odpovědí. Výbory ale veřejné vystoupení odmítly, proto se Comey obrátil na federální soud, aby jeho předvolání do Kongresu zrušil. Nakonec se ale s výbory dohodl, že bude moci zveřejnit celou svou výpověď. To se také stalo.

Po skončení dlouhé páteční výpovědi Comey prohlásil, že celá záležitost je "zoufalým pokusem najít něco, co by se dalo použít k útoku na instituce, které vyšetřují prezidenta".

Témata:  Donald Trump FBI Federální úřad pro vyšetřování (Federal Bureau of Investigation) Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.