Po jasném vítězství mladého a na první pohled nadějného kandidáta Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách si hodně lidí myslelo, že Evropě svítá na lepší zítřky. Více, než rok po jeho zasednutí v Elysejském paláci však přichází tvrdý střet s realitou. Po neúspěšných volebních obdobích Sarkozyho a Hollanda přichází na scénu nové.
A přitom to zpočátku vypadalo tak slibně! Léta krizí zmítaná Evropa konečně dostala mladého a charismatického vůdce, který jí slíbil vyvést z chaosu, a postavit takříkajíc na nohy. Však i Macronovo politické hnutí nesoucí název "En Marche!", neboli "Vpřed" získávalo své voliče stejnými líbivými hesly, které známe i u nás "pusťte nás na ně!", "Ano, bude líp!" atd.
Politický marketing nezná hranic a mnohdy neuskutečnitelné sliby jsou jeho nedílnou součástí. Cílem macronismu bylo v duchu jednoho z hesel Velké francouzské revoluce "fraternité (bratrství)" podpořit evropskou jednotu, což ostatně potvrdil dokonce i sám jeho představitel, upozornil server Politico.
Francouzská politická komentátorka Natalie Nougayrède se k náladám panujícím v tamní společnosti vyjadřovala už den po Macronově zvolení. "Tím nejdůležitějším, co Macronovo vítězství, přineslo, je silný proevropský duch naděje a reforem v době, kdy je slovo Evropa téměř vždy synonymem zoufalství," řekla Nougayrède Dalo by se tedy říci, že zasednutí centristického kandidáta v Elysejském paláci symbolizovalo počátek velkého celoevropského obrození. Nyní se však opět stahují mračna.
To, že nebude Macronův prezidentský mandát mít stejnou počáteční legitimitu, jako tomu bylo v případě jeho předchůdců, se dalo čekat. Však jej někteří volili jako menší zlo proti nebezpečí, které symbolizovala šéfka extremistické Front National (dnes Rassemblement national) Marine Le Penová, jejíž program dělal vrásky na čele nemalému počtu Francouzů, které znepokojovaly některé její vize. Slibovala například ekonomický protekcionismus a zavedení paralelně existující měnové jednotky franku, kterou by znehodnotila státní dluh, a tím pádem poškodila věřitele. Proti tomu stály Macronovy sliby, u nichž zatím z velké části skutek utekl, ať už šlo o daň z pohonných hmot, digitální daň, nebo reformy eurozóny.
To ale neznamená, že jeho volba byla tím nejlepším možným řešením, byť zřejmě neexistovala lepší alternativa. V poslední době se totiž objevují názory, že Emmanuel Macron a En Marche! byli v podstatě podvodem na voliče, zejména z těch, kterým se nelíbil euroskeptický a národovecký program Marine Le Penové. Podle Jana Techau z German Marshall Fund of the United States se totiž jedná v podstatě o gaullistu, který se za příznivce evropské jednoty pouze vydává, aby si upevnil svojí pozici i na půdě EU, a získal převahu nad Německem.
Zdaleka není tím pravým Evropanem, kterého jsme chtěli, a v něhož jsme vkládali svou důvěru," vysvětlil Jan Techau z Gergman Marshall Fund of the United States, podle něhož je Macron v podstatě gaullista, který pod líbivým heslem "Evropan za Evropu" upřednostňuje francouzské zájmy na úkor evropských.
Ten, kdo dostal klíče od Elysejského paláce, zřejmě není tím, kdo má potenciál odlepit Francii, a potažmo i celou Evropu takříkajíc ode dna. K moci se dostal jenom proto, že mu konkurovala představitelka něčeho, proti čemu byl francouzský národ vždy připraven se spojit. Navíc ve společnosti panoval všeobecný odpor vůči tradičním stranám a jejich neúspěšnému vládnutí. Mladému, pohlednému Francouzovi a úspěšnému bankéři zřejmě moc, kterou dostal, zatemnila zdravý rozum.
Témata: Emmanuel Macron, EU, Francie
Související
6. listopadu 2024 11:52
9. října 2024 5:46
1. září 2024 9:29
27. srpna 2024 10:45
18. srpna 2024 15:37