Spojené státy čelí bezprecedentní hrozbě, tvrdí profesor

Poslední dospělý v místnosti

Mattis zůstal "posledním dospělým v místnosti" a odstoupil, deklaruje odborník. Podotýká ovšem, že rezignace přišla ve chvíli, kdy USA a jejich spojencům hrozí značné riziko a Trumpa doma čeká bouřlivé období, což ho může vést k ještě impulzivnějším rozhodnutím v zahraniční politice.

Demokraté se chystají převzít kontrolu nad dolní komorou Kongresu a Trump čelí mnoha vyšetřováním, z nichž vycházejí některá velmi závažná obvinění, navíc jeho popularita mezi Američany zůstává nízká, nastiňuje profesor. Dodává, že republikáni sice stále stojí za svým prezidentem, ten je však zaháněn do kouta, kde umí být nejvíce nebezpečný.

"Největším rizikem je, že prezident udeří na své odpůrce prosazováním některé ze svých nejradikálnějších myšlenek, které mu kolují v hlavě, nebo prokáže, že je stále v sedle a pustí se do velkých, dramatických akcí," obává se Zelizer. Naznačuje, že to může vést k rozpočtovému provizoriu či zahraniční politice založené na náladách a emocích, nikoliv na strategickém plánování, případně - jak se mnozí bojí - použití vojenské síly, aby Trump demonstroval, že je vrchní velitel armády.

Zastánci Trumpa často ujišťují veřejnost, že není třeba se obávat, protože v otázkách zahraniční politiky prezident většinou přehání, připomíná historik. Doplňuje, že část kritiků šéfa Bílého domu naopak poukazuje, že Trump riskuje radikální rozchod s dosavadním zahraničněpolitickým kurzem, ale jiní připouštějí, že prezident se v praxi ovládá a ví, co dělá.

Mattisův rezignační dopis, který sepsal muž hlubokou znalostí poměrů v Trumpově kabinetu, naznačuje, že první skupina kritiků má pravdu, soudí akademik. Konstatuje, že svým odstoupením s poznámkou, že Trumpovu vizi bude lépe plnit někdo jiný, vysílá Mattis dvě varování.

Trump se nezmění

První podle Zelizera zní, že síla Spojených států je nevyhnutelně spojena se sílou unikátního a komplexního systému amerických spojeneckých a partnerských vazeb, bez kterých USA nedokážou chránit sebe ani další klíčové země. Zadruhé, Mattis rázně varuje, že prezident musí být odhodlaný a jednoznačný ve svém přístupu k zemím, jejichž strategické zájmy jdou stále více proti zájmům Spojených států, připomíná politolog. Dodává, že se jedná především o Rusko a Čínu snažící se prosadit svůj autoritářský model vlády u svých sousedů.

"Mattisův dopis není varováním prezidentu Trumpovi, který, jak Mattis zjistil po mnoha měsících přímé zkušenosti, se nezmění," domnívá se profesor. Soudí, že Mattis chápe, kdo stávající prezident je a že možnost přivést ho k normálu, představuje bláznivou myšlenku.

Dopis tak není psán Trumpovi, ale dalším republikánům a konzervativním politikům zabývajícím se bezpečností země, kteří během prvních dvou bouřlivých let prezidentova mandátu mlčeli, tvrdí Zelizer. Dopis je podle něj určen těm, kteří znají historii a chápou složitost zahraniční politiky, přičemž naznačuje, že prezident ve skutečnosti není na stejné myšlenkové vlně jako mnozí z nich.

"Je to zpráva, která říká, že Spojené státy od teď čelí reálnému riziku od prezidenta, který vládne na základě svých předsudků a impulzů a který ohrožuje některé klíčové principy, které nám úspěšně udržují mír," deklaruje politolog. Připouští ovšem, že Trump téměř jistě tento dopis zřejmě hodí v Oválné pracovně do koše.

Skutečnou otázkou tak podle Zelizera zůstává, kdo v Republikánské straně bude naslouchat tomu, co Mattis říká, nebo budou republikáni ochotní nadále přivírat oči a zacpávat si uši v naději, že vše nakonec dobře dopadne.  

Témata:  USA,  Donald Trump,  EuroZprávy.cz,  James Mattis