Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo na pokraji sil: Uprchlíci se hromadně bouří

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Berlín – Do Německa v loňském roce dorazil více než milion migrantů nejen ze zemí Blízkého východu, ale i ze subsaharské Afriky. Kvůli přetížení úřadů jsou žádosti o azyl zpracovávány velmi pomalu, a to se mnohým vůbec nelíbí.

Agentura AFP informuje, že si tisíce migrantů stěžují na práci úřadů, které jsou podle nich velmi pomalé a celý proces žádosti o azyl je tak podle nich až příliš zdlouhavý. Své rozhořčení se rozhodli dát najevo oficiálně.

Spolkový úřad pro migraci do konce března obdržel 3271 stížností. Ty mohou být shledány za oprávněné, pokud orgány selžou a nejsou schopny vydat rozhodnutí o azylu v určité lhůtě.

Celou třetinu těchto stížností podali migranti pobývající ve spolkové zemi Porýní-Vestfálsko.

Šéf migračního úřadu Frank-Jürgen Weise v únoru připustil, že úředníkům leží na stole „masivní počet" nevyřízených žádostí uprchlíků. Připomněl však také, že jich jen za rok 2015 přijelo asi 1,1 milionu a že nápor na úřady je obrovský.

Dodal, že asi 670.000 až 770.000 lidí, kteří přišli do Německa v loňském roce, ještě neobdrželi konečné rozhodnutí. Ministerstvo vnitra na konci dubna informovalo, že proces žádosti o azyl trvá v průměru 5,8 měsíce, loni v srpnu to bylo průměrně 4,9 měsíce.

Témata:  uprchlíci,  Německo

Aktuálně se děje

25. září 2026 17:24

Salmonelou na pražské škole se zabývá kriminálka. Mohl se stát trestný čin

Pražští kriminalisté se začali zabývat případem hromadné nákazy salmonelou na jedné z pražských základních škol. Panuje podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Případnému viníkovi hrozí i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.