Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Historický verdikt: Jižní Korea už nemá KLDR za nepřítele

Jižní Korea, ilustrační foto
Jižní Korea, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Jižní Korea ve svém novém obranném dokumentu již neoznačuje KLDR za nepřítele. Zpráva, která stanovuje jihokorejské obranné cíle na další dva roky, nicméně nadále uvádí, že severokorejské zbraně hromadného ničení představují hrozbu pro mír a stabilitu Korejského poloostrova.

Od roku 2010, kdy si údajný útok KLDR na jihokorejskou korvetu vyžádal životy 46 jihokorejských námořníků, každá zpráva ministerstva obrany označovala Pchjongjang za "nepřítele", "stávajícího nepřítele" či "hlavního nepřítele", uvedla agentura AP. V letošním roce tomu tak poprvé není.

Podle AP to svědčí o dalším zlepšování vztahů mezi oběma Korejemi. Na Korejském poloostrově se během posledního roku výrazně snížilo napětí, když severokorejský diktátor Kim Čong-un zastavil jaderné testy své země a vydal se na cestu diplomacie. Za poslední rok se třikrát sešel se svým jihokorejským protějškem Mun Če-inem a na historickém summitu v Singapuru také jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Tento týden, ve čtvrtek či v pátek, by se měla ve Washingtonu uskutečnit schůzka amerických a severokorejských představitelů na vysoké úrovni.

Obsahem jednání má být připravovaný druhý summit Kima s Trumpem, především datum a místo jeho konání, napsala dnes jihokorejská média. Schůzky se má účastnit americký ministr zahraničí Mike Pompeo a vysoký představitel severokorejské Strany práce a bývalý šéf tajné služby KLDR Kim Jong-čchol.

Témata:  Jižní Korea Severní Korea severokorejské zbraně

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.