Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Julija Tymošenková: Spása Ukrajiny, nebo poslední rána?

Julija Tymošenková
Julija Tymošenková
Foto: news.com

Kongres strany Otčina (Baťkivščyna) oznámil dnes v Kyjevě svého kandidáta do prezidentských voleb. Stala se jím bez překvapení Julija Tymošenková, bývalá dvojnásobná premiérka Ukrajiny. Může tato žena se známým účesem, tvořený copem ovázaným kolem své hlavy, zachránit Ukrajinu od krachu?

„Je jasné, že všichni podporujeme Julii Vladimirovnu, ale musíme dělat všechno pro to, aby se tak stalo. Poslouchali jsme projevy, vyslechli jsme programové prohlášení kandidátky na prezidentský úřad - pojďme se do toho pustit," řekl podle listu Ukrajinská pravda na dnešním shromáždění předseda strany Ivan Kirilenko. Rozhodnutí, jež vyjádřilo podporu kandidátce Tymošenkové bylo přijato „jednomyslně".

Projev kandidátky Tymošenkové byl velmi emotivní: slíbila zvýšení důchodů a platů v zemi o trojnásobek a návrat všech, kteří Ukrajinu museli opustit. Na Ukrajinu, jako oznámila, chce přivést „tvrdou měnu" a zasadit se o to, aby zejména mladí lidé ze země neodcházeli. Symbolizovat to měla mladá dívka, jež až nápadně připomínala svým copem mladou Juliji, která zapěla ukrajinskou hymnu.

Tymošenková si stojí podle všech výzkumů veřejného mínění velmi dobře. Vláda Petro Porošenka, jenž si v očekávání prezidentských voleb navlékl uniformu a vyhlásil na Ukrajině „stanné právo" po konfliktu v Kerčském průlivu, nepřinesla tomuto muži kýžená očekávání. Jeho úhlavní konkurentka Julija Tymošenková se drží v popularitě vysoko, k čemuž zcela jistě přispělo i velmi problematické zacházení ve vězení, kde se ocitla v roce 2011 z podezření na praní špinavých peněz z transakcí s „ruským plynem" na Ukrajinu. 

Propuštěna byla v roce 2014.  Mnoho evropských politiků to považovala za důkaz, že věznění a odsouzení bylo politicky motivované.

Na čele výzkumů, favoritka Kremlu?  

Tymošenková odvážně uvedla, že pokud vyhraje volby a za prvních 100 dní práce nebude nevykazovat výsledky, tak odstoupí. Podpory se jí dostalo široké, a to nejen domácí. Bývalý patriarcha Ukrajiny Filaret požehnal kongres Otčiny, poděkoval všem dosavadním prezidentům Ukrajiny, včetně Petra Porošenka, za autokefalii, jímž oddělil pravoslavnou ukrajinskou církev od té ruské. „Chci, aby se vaše strana také podílela na jednotě ukrajinského lidu, abychom byli svobodni," apeloval na Tymošenkovou.

Na akci byla vysílána také výzva Michail Saakašviliho, bývalého prezidenta Gruzie a šéfa Krajské správy státu Oděsa, který Tymošenkové vyjádřil podporu do prezidentských voleb. Na videu se také objevil slavný brazilský spisovatel Paolo Coelho, který mluvil lichotivě o kandidátce.

Magazín New Eastern Europe ve své analýze působení Tymošenkové v minulých funkcích soudí, že Tymošenková je „neslavně proslulá svým oligarchickým zázemím v oblasti obchodu s plynem, její nedemokratické metody v upevňování moci a její nekompetentnost v řízení ekonomiky zhoršily dopady hospodářské krize v letech 2008-2009, což vedlo k poklesu HDP na Ukrajině o 35,6% a 38% poklesl v hodnotě národní měny". Tymošenková, jež čelila obviněním z podplácení a zpronevěry, byla obvinění z korupce a daňových úniků., za což byla také přezdívána jako „plynová princezna".

Asi nejvážnějším obviněním, která se objevují také v agenturních zprávách, je její údajný vztah k Vladimiru Putinovi, současnému vládci Kremlu. „Tymošenková je podezřelá z toho, že má s Putinem stínové vazby a že má politické postoje, jež jsou v otázkách jeho kritického zájmu o přátelské k nynějšímu Rusku, uvádí New Eastern Europe.

Existuje údajně několik příkladů, kdy v roce 2008 vystupovala proti Gruzii a šla podle moskevských smluv o plynu v roce 2009 na ruku Kremlu, které byly pro ekonomiku a bezpečnost Ukrajiny „velice škodlivé".

Je dnes Tymošenková „duchem minulosti", nebo „nadějí pro budoucnost"? O tom rozhodnou Ukrajinci již 31. března.

Témata:  Julija Tymošenková Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.