reklama

Stav Venezuely po vládě Huga Chaveze a Nicolase Madura není vskutku dobrý. Pokus o zavedení socialismu opět žalostně selhal. Hospodářství země je a vždy bylo založeno na vývozu ropy. V letech, kdy stála ropa přes 100 dolarů za barel se Venezuele žilo dobře a různé podpory chudému obyvatelstvu jen pršely. Když však cena ropy padla, socialistická vláda začala znárodňovat.

To sice situaci na chvíli stabilizovalo ale přineslo další problémy. Vláda se o získané majetky řádně nestarala a neuměla je řídit a ekonomika začala strmě padat. Lidé se začali bouřit a režim začal přitahovat šrouby a hromadně zatýkat a umlčovat. Aby nebylo všem problémům konec, Spojené státy v roce 2014 na zemi uvalily sankce. Od té doby se venezuelská ekonomika propadla o 35 % a vloni míra inflace dosáhla krásných 1,3 milionu procent. Ze země uprchlo 2,5 milionu lidí.

Caracas Washington dlouhodobě kritizoval a často i velmi neomaleně. Hugo Chávez si v kritice amerických prezidentů doslova liboval a z podrážděných reakci amerických politiků měl radost. Dodával do amerických chudých čtvrtí levnou naftu a humanitární pomoc. V roce 2011 dokonce oficiálně litoval smrti Usámy bin Ladina. Na druhou stranu v roce 2002 ve Venezuele proběhl nezdařený pokus o puč, o kterém se dodnes spekuluje, zda v něm neměla prsty CIA.

Je třeba uznat, že podplukovník Chávez měl větší charizma a nikdy se nedostal do takových problémů jako autobusák Maduro. Ten čelí na domácí půdě zhoršující s ekonomické situaci a sílícím protestům a na mezinárodní scéně silné zahraniční koalici. Vedle USA se proti němu postavilo i Peru, Chile, Argentina, Kolumbie a především Brazílie, jejíž nový prezident Jair Bolsonaro je přesným opakem Madura a všeho, co představuje.

Náhlý zájem USA o svůj „přední dvorek“, jak byla Jižní Amerika často označovaná, má však i jiné důvody. V oblasti, kterou dosud USA považovaly za svoji doménu, totiž čím dál více ekonomicky a vojensky začínají pronikat Čína a Rusko. Ve Venezuele tak na začátku roku přistáli dva nadzvukové bombardéry TU-160, venezuelské letectvo je vyzbrojeno Suchoji a v zemi vyrostla továrna na zbraně firmy Kalašnikov. Čína investuje do infrastruktury a těžby ropy. Je třeba upozornit, že aktivity zemí se rozhodně nesoustředí jen na Venezuelu. Ve hře jsou nepochybně i zásoby ropy, které jsou podle některých odhadů největší na světě.

Na stranu Madura se vedle Číny a Ruska postavil i Írán a Turecko. Z latinskoamerických zemí pak Mexiko a Kuba. Karty jsou rozdány. Jak ovšem bude hra vypadat a jaké bude mít důsledky? Je nepochybné, že tlak na Venezuelu bude gradovat. Je však otázkou, zda se skutečně odhodlají okolní státy k přímé intervenci a jakou v tom budou hrát Spojené státy. Ty díky svojí historii neustálých intervencí a vměšování do záležitostí Latinské Ameriky jsou v regionu velmi nepopulární.

Invaze vedená USA by nevedla k potlačení radikální levice v oblasti, ale naopak. I v zemích, kde byla podobná hnutí potlačena, jako je například Peru, kde léta řádilo hnutí Světlá stezka, může dojít k renesanci podobných hnutí a vzedmutí protiamerické vlny. Protilékem, který se Jižní Americe často aplikoval, byly polovojenské nebo přímo vojenské proamerické režimy, eskadry smrti a státní teror. Ve výsledku ani to nevedlo k ničemu dobrému.

Je možné, že se do intervence pustí pouze latinskoamerické země s pouhou podporou USA. To může být pro ně velký problém. Venezuelská armáda je po sérii čistek prezidentovi věrná a dobře vyzbrojené jsou i milice. Pokud by se intervence protáhla, je nepochybné, že by to destabilizovalo i intervenující státy. Ekonomiky států Jižní Ameriky, a především Brazílie, nejsou v nejlepším stavu. Pokud by se Venezuela stala pro ně další přítěží, nestabilita by se mohla naopak rozšířit. Stejně tak by mohly režimy oslabit oběti v řadách intervenčních vojsk.

Nejschůdnější varianta pro všechny je nechat venezuelský režim vyhnít a zhroutit. Státy Jižní Ameriky A USA budou Madura peskovat a znepříjemňovat mu život, ale proti jeho režimu nebudu intervenovat. Ostatně bouře a nepokoje a často dosti krvavé v zemi probíhají již léta. Čína a Rusko se zemi sice snaží pomoci nejen dodávkami potravin ale i levnými úvěry, ale Venezuela je pro ně příliš vzdálená pro reálnou vojenskou pomoc. Pokud by se ovšem k ní odhodlaly je nepochybné, že by Washington zasáhl. Příběh Venezuely bude ještě velmi dramatický.  

Loading...

32 komentářů (Poslední 28.01. 18:38) Napište svůj názor

reklama